Inverze se nad údolími drží jako pevný poklop. „Vyskytuje se zhruba do 1 100 až 1 150 metrů a krásně jsme si ji mohli prohlédnout z Klínovce, kde svítilo sluníčko. Kvůli ní jsme o něj výrazně přišli,“ zhodnotil pozorovatel počasí ze Šindelové na Sokolovsku Rudolf Kovařík.
Upozorňuje přitom na zvláštní jev, který se o víkendu odehrál na Božím Daru, kde na rozdíl od zbytku regionu napadlo několik centimetrů sněhu. Podle svých zápisků, které si už řadu let vede, nejsou předvánoční inverze v Karlovarském kraji nic zvláštního.
„Díval jsem se a v devadesátých letech, někdy mezi roky 1994 až 1997, byly říjny, listopady a prosince stejné, jako jsou nyní. Čili můžeme říct, že se situace opakuje,“ vyčetl. Naopak jednou z novinek jeho pozorování jsou příchody zim. Ty mají podle jeho poznámek od začátku milénia razantnější nástupy.
„Dlouhou dobu se nic neděje a najednou napadne dvacet nebo třicet centimetrů,“ řekl. Poslední dobou si však lidé užívali pouze zimu „inverzní“. Ačkoli vyloženě nemrzlo, pocitově bylo mnohem větší chladno, než kdyby teplota spadla hluboko pod nulu.
„Bylo minus jedna až minus tři stupně Celsia. Chlad ale umocňuje vlhkost vzduchu, která se pohybuje kolem šestadevadesáti procent,“ uvedl Kovařík.
Na co by si lidé měli dát podle něj pozor, je kombinace karmy a inverze. V Plzni se v pátek přiotrávilo oxidem uhelnatým 25 lidí, zřejmě kvůli závadě plynového ohřívače.
„U podobných případů vždy asistuje nízká oblačnost. Přístroj přitom může být zkontrolovaný a na první pohled v pořádku. Je to problém ve starých zástavbách, kde je toto vybavení součástí bytu,“ všiml si Rudolf Kovařík.
