Ředitel Galerie umění v Karlových Varech Jan Samec.

Ředitel Galerie umění v Karlových Varech Jan Samec. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Karlovarské Galerii umění je šedesát. Za každý rok vystaví jedno dílo

  • 0
Před časem si Galerie umění v Karlových Varech připomínala sto let od založení budovy, v níž sídlí. A teď se chystá pod heslem 60 děl / 60 let k oslavě dalšího výročí.

Karlovarská Galerie umění si připomíná šedesát let své existence, a to velkou výstavou 60 děl / 60 let. Začíná ve čtvrtek vernisáží v hlavní budově galerie. Nejstarší a největší muzeum umění v regionu mapuje uplynulá desetiletí důkladně.

"Nově jsme uspořádali stálou expozici, která prezentuje šedesátku významných děl z našich bohatých sbírkových fondů. Jde o díla známá i méně vídaná," říká Jan Samec, ředitel galerie a autor výstavy.

Jaký byl historický vývoj budovy dnešní galerie od jejího vzniku v roce 1912?Budova byla postavena v roce 1912 a po většinu času sloužila jako vzorkovna pro Chebskou obchodní a živnostenskou komoru. Už v následující sezoně byla v centrálním horním sále zvaném Kunsthalle zahájena výstava Spolku německých výtvarných umělců žijících v Čechách a v třicátých letech se zde prezentovala díla evropských autorů.

Kdy byla činnost Umělecké haly obnovena po válce?Už v srpnu 1946 se zde konala u příležitosti prvního ročníku mezinárodního filmového festivalu výstava karlovarských vedut. O rok později zde Anna Masaryková zahájila výstavu moderního umění ze sbírek Národní galerie. Zásadní změna nastala v roce 1953, kdy vznikla Krajská galerie umění s posláním vystavovat a sbírat umělecká díla. První výstava se zde konala už 5. dubna a 22. listopadu téhož roku byla otevřena stálá expozice.

Proč zůstal až po naše časy zachován název galerie, když se de facto jedná o muzeum?U nás je to tradice. Názvů muzeum umění není zas tak moc, naprostá většina obdobných institucí se nazývají galerie, třebaže plní funkce specializovaného muzea. I ve světě se objevují oba názvy.

Jak se stálá galerijní expozice v průběhu let budovala?Jejím základem se stalo 70 zápůjček z Národní galerie, z nichž část tu později zůstala jako velkorysý dar. Galerie od začátku dostávala prostředky, které byly určeny na nákupy především realistického umění. Kvalitativní změnu přinesla až šedesátá léta, a to jak v nákupu děl významných umělců, tak ve výstavní činnosti.

Měla galerie v nakupování děl svobodu?Jak se to vezme. Konečný souhlas patřil vždy nákupní komisi. A pozor, to platí i o darech, bezplatných převodech apod. I dnes má finální slovo poradní sbor galerie.

Kolik uměleckých předmětů galerie dnes vlastní a jak se daří získávat nové?V majetku galerie je nyní přibližně 1 100 obrazů, 400 soch, 6 000 grafických listů a 4 000 kreseb. Jádro sbírky je zaměřeno na české umění dvacátého století. S nákupy jsou problémy, protože ceny uměleckých děl dramaticky rostou. Vítáme proto dary od jednotlivců a zaměřujeme se na práce současných umělců. V naší pobočce v ostrovském Letohrádku budujeme speciální sbírku regionálního umění, které dnes čítá několik set děl.

V poslední době sledujeme nárůst spolupráce galerie s německými výtvarníky a institucemi. Organizujete výstavy jednotlivců, workshopy a společné plenéry. Jaké výhody to přináší?Kromě srovnání se zahraničím bych také připomněl finanční přínos. Na tyto aktivity získáváme dotace nejen od ministerstva kultury, ale i od Česko-německého fondu budoucnosti či Euregia Egrensis.

Jak připomenete výročí galerie veřejnosti?Vydali jsme obšírnou publikaci, kde se čtenáři dozví vše o historii budovy i o stálé expozici, jejíchž 60 děl je tu zobrazeno. Tentýž soubor uvidí návštěvníci galerie na výstavě, která bude otevřena 19. září. Její součástí bude i dokumentární část, jako jsou plakáty, dokumenty, pozvánky a různé publikace.