Polní práce pod Fichtelbergem na obraze z přelomu 19. a 20. století.

Polní práce pod Fichtelbergem na obraze z přelomu 19. a 20. století. | foto: Reprodukce z knihy Za ztracenou slávou západního Krušnohoří

Ztracená sláva hor opět ožívá v nové čítance karlovarského historika

  • 1
Radioaktivní vodou z dvanáctého patra šachty Svornost pokřtí v sobotu o jáchymovské muzejní noci svou novou knihu karlovarský historik Stanislav Burachovič. Soubor věnovaný západnímu Krušnohoří vznikal desítky let.

Historik Stanislav Burachovič už vydal tolik knih, že vlastně ani neví, kolikáté v pořadí jeho nové dílo je. Jmenuje se Za ztracenou slávou západního Krušnohoří a sám autor o něm hovoří jako o vlastivědné čítance.

Karlovarský historik Stanislav Burachovič.

Čtenářům ji slavnostně představí v Královské mincovně v Jáchymově, a to při tradiční muzejní noci, kterou organizátoři naplánovali v duchu třicátých let. Koná v sobotu od 17 hodin.

„Kniha je poskládaná také z textů, které vznikaly před dvaceti i třiceti lety. Některé z nich jsou zase nové. Proto je problematické odpovědět na otázku, jak dlouho dílo vznikalo. Je to takový soubor, nebo spíš výběr toho, co jsem kdy psal,“ řekl Stanislav Burachovič.

Zájemci, kteří si knihu obstarají, se podle něj dozvědí spoustu věcí týkajících se osidlování, vzniku různých měst a městeček i pověstí, jež se k západnímu Krušnohoří vážou. Historik do čítanky zařadil například jednu zajímavost o pytlákovi z Božího Daru, který dlouho unikal spravedlnosti.

„Kniha si všímá kromě dění na české straně pohoří také nejvýznamnějších událostí ze strany saské. Nechybí v ní proto například osobnost Barbary Uthmannové, která zavedla v Annabergu školu paličkování. Samozřejmě nejsou opomenuty ani významné osobnosti Jáchymova, jako je Mathesius či Agricola,“ popsal.

Čítanku doplnil autor starými fotografiemi, přičemž všechny vznikaly kolem roku 1900. Právě západní Krušnohoří, kterému se v knize věnoval, označuje historik za svou srdeční záležitost. „Čítanka popisuje oblast vedoucí od Klínovce do Kraslic. Já osobně nejvíce miluji krajinu kolem Přebuzi,“ prozradil.

Jedním z témat, kterých si jeho nová kniha všímá, jsou tradiční a zaniklá řemesla Krušných hor. Jedná se například o starou výrobu skla, jež dominovala právě v okolí Přebuzi. Zajímavostí, na kterou už mnozí zapomněli, je i produkce perleťových knoflíčků.

„Vyráběl je pan domácí z mořské perleti, a to v různých velikostech. Používal na to dva soustruhy. Ten první je vytáčel, druhý děroval. Ženy a děti je poté přišívaly na kartony,“ uvedl historik.

Kromě knoflíčků se zmiňuje také o výrobě pušek, která byla charakteristická pro okolí Vejprt, cínové výrobě na Nejdecku nebo rukavičkářství typickém pro Abertamy. „Tato výroba fungovala ještě nějakou dobu po převratu, nyní už je však zaniklou. Podobných produkcí kniha ukazuje několik desítek,“ řekl.

Lidé, kteří mají rádi knihy Stanislava Burachoviče, se letos nemusejí těšit pouze na vlastivědnou čítanku. Historik totiž dokončuje ještě další knihu, která vyjde možná už tento nebo příští měsíc a přiblíží jednu z legend Karlovarska.

„Kniha, která je již téměř hotová, je věnovaná rodu Mattoni a Kyselce. Jmenuje se Historica Mattoni a bude to obsáhlý soubor,“ prozradil historik.