Podle karlovarského hejtmana budou na novém systému bité zejména druhé stupně základních škol a střední školy. Nedostávaly by ani tolik peněz jako v současné době. (ilustrační foto)

Podle karlovarského hejtmana budou na novém systému bité zejména druhé stupně základních škol a střední školy. Nedostávaly by ani tolik peněz jako v současné době. (ilustrační foto) | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Kraj odmítá návrh školské reformy. Spočítal, že školy přijdou o peníze

  • 1
Zástupcům Karlovarského kraje se nelíbí připravovaná regionální školská reforma. Vadí jim, že by různé typy škol měly dostávat od státu stejný příspěvek. Provoz některých stojí víc, do problémů s financemi by se tak podle předběžných propočtů mohly dostat až dvě třetiny škol v kraji.

Pošleme kraji balík peněz, a ten úředníci rozdělí v celé republice stejně. Tak by se dala shrnout hlavní část regionální školské reformy, kterou od příštího roku chystá ministerstvo školství. Zruší tak systém přidělování peněz "na hlavu žáka", který v České republice funguje od roku 2005.

Zástupci Karlovarského kraje jsou však proti. Úředníci z krajského odboru školství totiž spočítali, že by se kvůli novému systému dostaly do červených čísel zhruba dvě třetiny škol v regionu.

"Systém zatím funguje tak, že každý kraj dostane balík peněz podle počtu žáků, kteří v něm studují. Tento balík potom školský odbor kraje rozdělí podle určitého klíče, a to prvním stupňům, druhým stupňům základních škol, středním školám a tak dále. Například elektrotechniky dostávají víc než třeba veřejnosprávní obory, neboť je pro ně zapotřebí více pomůcek či hodin," popsal Josef Novotný, hejtman Karlovarského kraje.

Fakta o reformě

V současném systému posílá peníze krajům ministerstvo školství. Úředníci je pak školám přerozdělují podle krajských normativů - pravidel, která se v každém regionu liší. Peníze jdou na platy pedagogů a takzvané ostatní neinvestiční náklady, což jsou prostředky na učebnice, učební pomůcky, vzdělávání pedagogů a podobně. Reforma počítá s tím, že by krajské normativy nahradila oborovými normativy ministerstva. Pro příslušnou oblast vzdělávání by byly jednotné v celé republice. Peníze pošle ministerstvo kraji. Ten však zjistí jen počet žáků v příslušném typu škol a podle toho škole převede příslušné peníze. Prostřednictvím krajských pravidel by i nadále dostávaly peníze školské služby, zařízení a nepedagogičtí pracovníci. Reformu odmítli členové Asociace krajů ČR i Svazu měst a obcí ČR. Právě zmíněný svaz varuje, že reforma povede ke snížení platů učitelů i nepedagogických pracovníků.

Reforma počítá s tím, že by takzvané normativy neurčovali krajští úředníci, nýbrž samo ministerstvo. A to by rozdávalo všem stupňům vzdělání po celé republice stejně.

"Když jsme to propočítali, dospěli jsme k závěru, že na tomto systému budou bité zejména druhé stupně základních škol a střední školy. Nedostávaly by ani tolik peněz jako v současné době. Museli jsme návrh odmítnout," uvedl hejtman.

Když dotovat, tak ze svého

Obce a kraje, které jsou zřizovateli škol, by podle současného návrhu dostaly určitý obnos a víc ani korunu. Pokud by chtěly dotovat třeba dvě základní školy s nízkým počtem žáků, musely by druhou dotovat ze svého.

Podle starostky Horního Slavkova Jany Vildumetzové, která je členkou Svazu měst a obcí, by taková věc vedla ke slučování škol, případně vzniku takzvaných svazkových škol. Ty zakládají vesnice, které nemají pro svou vlastní školu dostatek dětí.

"Návrh reformy zatím připomínkujeme tak, aby s ním byli starostové spokojeni," řekla. Připomínky má také Asociace krajů ČR, předsedou jejíž školské komise je karlovarský hejtman. "V modelu navíc nebyly vůbec vyřešené základní umělecké školy a nepedagogičtí pracovníci. Otazníků je tam řada," uvedl.

Podle mluvčího ministerstva školství Patrika Kubase skončí připomínkové řízení ve středu. Poté se s připomínkami ministerští úředníci vypořádají a do konce měsíce chtějí předložit návrh pracovní komisi legislativní rady vlády.

Cílem reformy je podle ministerstva lepší přerozdělování peněz a jejich efektivnější využití. Krajským normám, podle kterých se balík peněz rozděluje, tak odzvoní. "Těchto normativů jsou desítky a v rámci různých krajů se liší. Dochází zde k situacím, že srovnatelně velké školy jsou v různých krajích financovány různě. Reforma financování chce tyto rozdíly napravit," vysvětlil Patrik Kubas.