Do centra UNESCO, které je v Paříži, loni dorazil návrh nominace, takzvaný formulář B2. Podle primátorova náměstka Jiřího Klsáka tak není zcela vyloučené, že se inspektoři potají jezdí do lázní dívat.
„Formulář obsahoval první shrnutí nominace a soupis měst, která se o vstup ucházejí. Na základě toho mohou inspektoři provést kontrolu, co se v nich děje. Například zda nedochází k nějakým zvěrstvům jako je masivní bourání památkově hodnotných objektů a podobně,“ uvedl.
Městům, která se k sériové nominaci připojila, v současné době zpracovávají odborníci jednotlivé dokumentace.
Města připomenou, co vše mají společného
Minulý týden se konala schůzka v německých lázních Bad Ems, na které se národní koordinátoři dohodli na vypracování srovnávací analýzy. Ta už poslouží jako základ ke kompletní dokumentaci, která poputuje na podzim roku 2016 do Paříže.
„Je potřeba do ní vybrat věci, které jsou pro navržená města společné. Jednou z nich bude, že mají lázeňství založené na existenci minerálních pramenů. Další, že zažila boom v takzvaném dlouhém devatenáctém století, tedy od konce osmnáctého do začátku dvacátého století. A také to, že mají společné architektonické prvky, jako jsou kolonády, parky, altánky a podobně,“ vysvětlil Jiří Klsák.
Nedílnou součástí je podle něj také věhlas, který si lázně v minulosti vydobyly - tedy že se v nich scházela aristokracie jak rodem, tak duchem.
„Po revizi se nám nadnárodní nominace ještě vrátí, přičemž v lednu 2017 ji definitivně odešleme,“ uvedl náměstek.
Z české strany by kromě Karlových Varů chtěly do UNESCO také Františkovy a Mariánské Lázně a Luhačovice, dále jsou to města v Německu, Anglii, Francii nebo třeba Belgii.
