Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ruiny chebských kasáren čeká demolice, na jejich místě se má bydlet

  8:56aktualizováno  8:56
Poté, co majitel poslal k zemi klášter milosrdných sester a ukončil tak spor o to, zda je možné poničený objekt považovat za památku, začaly i poslední dny existence bývalé roty v kasárnách na Zlatém vrchu. Ostudné ruiny na severním vstupu do Chebu by měly do čtrnácti dnů začít rozebírat stroje.

Chebská kasárna na Zlatém vrchu se budou bourat. | foto: Martin Stolař, MAFRA

„Výběrové řízení na likvidaci bývalé roty vyhrála firma Algon. V rozpočtu máme na akci připravených pět milionů korun. Protože se však podařilo díky výběru snížit cenu bouracích prací, k zemi pravděpodobně půjdou i další části kasáren. A to zřejmě ještě letos. Předpokládáme, že by to mohly být další domy, které leží směrem k dopravní tepně Ašská,“ uvedl starosta Chebu Petr Navrátil.

Začátek demolice se tak stává předzvěstí konce areálu, který dnes obývají hlavně bezdomovci. Postupně by z něj měly zmizet všechny budovy kromě noclehárny Betlém a několika garáží, které Betlém využívá.

Místo pro domky a obchůdky

Na jejich místě by v budoucnu mohly vyrůst rodinné domky, bytové domy, možná i stavby občanské vybavenosti, jako jsou obchůdky či restaurace. Jižní stráň, navíc v příjemné vzdálenosti od historického centra a v dosahu sportovní a oddechové lokality pod chebským hradem, si o využití k bydlení přímo říká.

Prostor kasáren je navíc vstupní branou pro využití dalších pozemků západním směrem od města. Město dokonce před dvěma lety vypsalo architektonickou soutěž, která měla řešit budoucí využití areálu. Stav všech objektů se ale rychle zhoršuje a částky na záchranu zchátralých domů by se vyšplhaly do závratných výšek.

Zastupitelé proto rozhodli, že lepší bude ruiny zbourat a pozemek nabídnout k prodeji čistý. Tak, aby případný investor mohl začít stavět na „zelené louce“.

Už nyní je jasné, že zabydlit takovou lokalitu nebude jednoduché. Celé území, které architekti řešili, zasahuje až k přehradě Skalka. Nejprve se musí vybudovat nezbytné inženýrské sítě a komunikace. A to bude stát peníze.

Město proto hledá strategického partnera. Vzhledem k bouřlivě se rozvíjející průmyslové zóně je na místě předpokládat, že zájem o parcely v Chebu poroste.

Zmizí část historie

Ačkoli plán poslat kasárna k zemi nevzbudil tak bouřlivou reakci jako likvidace kláštera milosrdných sester, některým lidem přesto bourání vadí.

„Považuji to za selhání státu i města. Nedokázali jsme se postarat o majetek, který nám tu zanechali předkové. Je obrovská škoda, že jsme jej neuměli využít. Zbouráním areálu zmizí část naší historie,“ posteskl si například Rosťa Kováč.

Kasárna u Mostní brány, sevřené Havlíčkovou a Komorní ulicí, začalo město stavět už v roce 1912. Po jejich dokončení v roce 1914 se stal komplex sídlem 73. regimentu. Po roce 1918 zde byl umístěn 5. prapor hraničních myslivců.

Areál pojmenovaný později Kasárna Julia Fučíka byl k vojenským účelům využíván i po válce, kdy zde našli zázemí tankisté.

Armáda kasárna opustila po roce 1990. Následovala dvanáctiletá správa vojenské ubytovací služby a následně v roce 2002 převod budov a pozemků na město Cheb.

A tady někde je možné vysledovat začátek konce historického areálu. Podle smlouvy o bezúplatném převodu totiž město nesmělo kasárna dalších deset let komerčně využívat. Domy začaly chátrat, o zbytek se postarali zloději.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.