Sklad v suterénu hotelu Thermal už není tolik nacpaný krabicemi od pětatřicítek.

Sklad v suterénu hotelu Thermal už není tolik nacpaný krabicemi od pětatřicítek. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Klasika ustupuje digitálu. Filmové pásy jsou už ve Varech spíš raritou

  • 1
Filmům jako médiu bude karlovarský festival už ze své podstaty patřit navždy. Jiné je to však ve vztahu k filmu jako samotnému nosiči pohyblivých obrázků. Tam se situace dramaticky mění. Klasické 35mm a 16mm filmové pásy v posledních letech nejen na karlovarské přehlídce stále více nahrazují digitální kopie.

„V zákulisí festivalu je proto tak trochu cítit nostalgie a stýskání si po starých dobrých analogových časech,“ připouští šéf produkce karlovarského festivalu Petr Lintimer. Při letošním 49. ročníku přehlídky už podle jeho odhadu budou filmy „z jedniček a nul“ tvořit dokonce 95 procent všech projekcí.

„Takto razantně se to otočilo hlavně v posledních dvou letech. Pětatřicítek a šestnáctek už je skutečně málo, jde v podstatě už jen o retrospektivy nebo zrestaurované filmy,“ upřesnil Lintimer.

Podle něho tyto kategorie snímků budou i do budoucna vždy distribuovány na filmových pásech, a tak klasický film z karlovarské přehlídky zřejmě nikdy úplně nezmizí. „I když samozřejmě nikdy neříkej nikdy. Zatím však klasický film opravdu nekončí, jen už je hodně na pozadí.“

Změny si prý všímají i diváci. „Třeba hodně na zahraničních festivalech a příležitostně i u nás, když se náhodou pustí nějaká pětatřicítka a diváci to poznají, tak tleskají,“ popsal reakce lidí v kinosálech Lintimer.

Při letošním ročníku festivalu uvidí diváci více než dvě stovky snímků. Ústup klasiky na úkor digitálu je patrný mimo jiné i ve festivalovém filmovém skladu v suterénu hotelu Thermal. Dříve hodně rušné místo je už dnes podle Lintimera klidnějším pracovištěm.

Digitalizace přinesla personální úspory

Sklad už není tolik nacpaný krabicemi od pětatřicítek, jejichž pásy tam technici kontrolují, převíjejí a v případě potřeby také čistí. Stále větší množství filmů teď k projekcím připravuje jiné pracoviště zaměřené na digitální kopie, kde příchozí festivalové filmy kontrolují.

„Mnoho kinosálů už je nyní připojených na internet, takže odtud můžeme ty filmy následně přímo posílat na jejich servery,“ popsal Lintimer. V opačném případě se digitální kopie snímku nahraje na hard disk, který je nutné do kinosálu fyzicky odnést.

Digitalizace každopádně manipulaci s filmovými nosiči zjednodušila. Nicméně problémů s touto technologií a digitální projekcí je podle Lintimera na druhou stranu více než s analogovou.

„Pětatřicítkový film se zkontroloval, slepil, rozlepil a fungoval. Zatímco digitál, tam máme i přes standardizaci občas problém s formáty a ne vždy vše funguje tak, jak má.“

Digitalizace pro festival znamená také určité personální úspory. Už není potřeba mít dva až tři promítače v některých kabinách, převíjet tam filmy a podobně. „Kde nám to však ulehčilo personálně, tam se to prodražilo technologicky.“