Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lotr Babinský se ukrýval v jeskyni nedaleko Varů, vypátral spisovatel

  15:38aktualizováno  15:38
Jako hledač pokladů, který se občas přehrabává i v popelnicích, si při psaní knih někdy připadá karlovarský autor Jaroslav Fikar. Na přelomu dubna a května se mezi čtenáře dostane jeho třetí kniha. Jmenuje se Karlovarská předměstí II a vypráví i o známém lotru Babinském.

Karlovarský novinář Jaroslav Fikar ukazuje vchod do lesní jeskyně, kde se ukrýval loupežník Václav Babinský. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Václav Babinský je jednou z postav, o níž se lze dočíst v novince Václava Fikara. Loupežník se v roce 1835 ukrýval v jeskyni, k níž byl vchod na rynku nedaleko kostela v Březové u Karlových Varů.

Právě spojitost mezi Václavem Babinským a Březovou některé její obyvatele překvapila. „Fakt nevím, že by byla u našeho kostela jeskyně, v níž se ukrýval Václav Babinský. Slyším o tom poprvé,“ podivovala se pracovnice Obecního úřadu v Březové Miloslava Walterová.

Fotogalerie

„S popisem historie Březové, která byla součástí Karlových Varů, mně pomáhala kronikářka a překladatelka starých německých textů Zuzana Černíková. A hodně také Eva Hanyková, která už vydala desítku knih o karlovarské historii,“ vysvětlil Jaroslav Fikar.

Ke každé obci se snažil zjistit nějakou zajímavost. V případě historie Březové to byla málo známá kapitola o pobytu Babinského. Tento vyučený zahradník, rodák z Pankratic (1789) na Litoměřicku, po narukování k pěšímu Wellingtonově pluku v Praze zběhl roku 1816 i s armádní pokladnou.

Když peníze došly, přepadal Babinský, „známý lotr mexický“ (jak uváděl text dobové písničky), pocestné na Mělnicku, Teplicku a v okolí České Lípy. V jejich bandě byla od roku 1830 také jeho milenka Apolena Hoffmanová, nazývaná loupežníky Api.

Po rozprášení bandy si našla místo služebné v Plzni. Když její panstvo přijelo v sezoně 1835 ke karlovarským pramenům, měl Babinský s Api schůzky právě na předměstí lázní, v Březové. Lupič se ukrýval v jeskyni, k níž byl vchod na rynku nedaleko kostela. Místní nazvali později pahorek Babinsky Höhe.

S Titanikem skončily na dně Atlantiku i talíře z Březové

Že nečekanou tečku za tradicí březovské výroby porcelánu udělal nález talířů na dně Atlantiku v hloubce 3784 metrů, to na rozdíl od Babinského jeskynní skrýše spousta obyvatel obce Březové ví.

Aby ne. Vždyť tamní továrna Pirkenhammer, založená v roce 1803, patří k nejstarším svého druhu u nás. Přesné informace naleznou zájemci v nejnovější Fikarově knize.

Stojí tam, že po 1. září 1985 při objevení vraku Titaniku, byly mezi vylovenými předměty stohy talířů s logem zdvojených kladívek, korunkou a nápisem Pirkenhammer. Podle smlouvy, podepsané 14. února 1912 v Chebu, objednala anglická firma Royal Crown Derby, která vybavila jídelnu Titaniku, část porcelánu z Březové. Byly to talíře, servírovací podnosy, kávové servisy, rybí mísy a další luxusní porcelán. Celkem 10 tisíc kusů.

Jaroslav Fikar si pořídil nový skener, který si poradí i s fotografiemi s poškozenými rohy anebo se škrábanci. Má i pomocníky, kteří mu telefonují a na emailovou adresu serial.kv@seznam.cz posílají nabídky starých fotografií.

Občas se cítí jako telefonista, který přijímá tipy na pátrání. Nedávno mu volal pan Čepelák, který s partou zedníků opravoval karlovarskou Becherovu vilu. Za války v ní měli velitelství esesáci. Znak SS, který po nich zbyl, pan Čepelák při rekonstrukci nafotil. Všechny podobné fotografie Jaroslav Fikar bere všemi deseti.

Cesty plné zajímavých návštěv

Jako autor regionální historie si pochvaluje i profesi cestovatele. „S velkým pochopením a zájmem mne přijal starosta v Horách. Dokonce sehnal a domluvil schůzku s pamětníky z dnes už zaniklé obce Podhoří. Milionové to bylo například v Mírové, kde jsem mluvil hned se dvěma bývalými starosty, nebo v Jenišově a na Andělské Hoře. Tamní starostka mně otevřela sejf s kronikou, fotografiemi a dalšími dokumenty,“ pochvaloval si Jaroslav Fikar.

Zatímco raritou Březové byl lapka Babinský, Otovice se mohou pochlubit psím hřbitovem. Ležel na území, pojmenovaném Katzenholz, tedy v překladu Kočičí lesík.

Podle dcery zakladatele hřbitova Anny Stänglerové vzniklo místo v roce 1911 na přání bohatého Američana, léčícího se v Karlových Varech. Chtěl pohřbít uhynulého vlčáka, který ho doprovázel v lázních. Na hrob dal porcelánovou destičku s obrázkem psa a nápisem: Na památku věrného psa, který mi zachránil život.

Případ nebyl ojedinělý a hřbitov se začal plnit náhrobky se jmény zejména psů. Hrobů s ostatky milovaných koček bylo nepoměrně méně. „Historie je známá, protože jsme u nás zakládali sdružení na záchranu hřbitova. I tak se těšíme, že si v nové knize přečteme o hřbitově, který udržujeme,“ uvedla pracovnice Obecního úřadu Otovice Iveta Benešová.

Podle tvrzení starousedlíků sloužil hřbitov už koncem 19. století. Je doložené, že ho založil ras z Katzenholzského dvora. Jmenoval se Josef Leistner, narodil se 22. ledna 1843 na Katzenholzu, kde také jako 90letý zemřel. Byl profesí již druhým rasem v rodině.

Podle pamětníků byl Josef Leistner pedant. Nutil personál hřbitova k preciznosti a měl rád, když bylo všechno podle jeho představ.

Psí hřbitov není v provozu, přesto na radnici volají lidé s tím, že by chtěli pohřbít svého čtyřnohého miláčka.

Karlovaráci z předměstí

Nová kniha vznikla na přání čtenářů předchozího titulu Karlovarská předměstí. Mnozí místní patrioti a starousedlíci v první knize mezi šestnácti městskými částmi Karlových Varů marně hledali Březovou, Dalovice, Jenišov, Hory nebo Otovice.

Původní publikace líčila současné městské čtvrti. Dokumenty z archivu ale potvrdily, že také další okolní obce měly společnou historii s Karlovými Vary jako jejich městská část. Druhý díl knihy přibližuje deset dnes již samostatných obcí, které rovněž kdysi bývaly součástí Karlových Varů. Je to Andělská Hora, Březová, Dalovice, Hory, Jenišov, Kolová, Mírová, Otovice, Všeborovice a Vysoká.

Jedenáctou obcí je Podhoří, které zmizelo z mapy kvůli Velké loketské výsypce. Tyto lokality se daly historicky pojmenovat jako karlovarské čtvrti a periférie. A místní se mohli považovat za Karlovaráky z předměstí.

Autor dvou knih o karlovarských předměstích i obrazové publikace Karlovarské rodiny chystá další knihu s regionální tematikou. Bude se jmenovat Karlovarský patriot. Čtenáři se mimo jiné dočtou o „matce Vindoboně“, oblíbeném bufetu, jehož historie spadá až do předválečných let. Také o Sadové kavárně, Elefantu nebo baru Florentina. Jedna z kapitol bude o hotelu Národní dům.

Karlovarský patriot by se mohl objevit už na letošním předvánočním trhu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Firmy chtějí mladé lidi, jako bonus jim nabídnou firemní školky

Firemní školky. To je další z bonusů pro zaměstnance, který rezonuje v ředitelnách všech významných zaměstnavatelů v regionu. Aktuálně se jím začínají vážně...  celý článek

Veterinární lékařka Eva Jiránková ve své ordinaci v Sedlecké ulici na Růžovém...
V Karlovarském kraji chybí veterináři, skončila tak noční pohotovost

V Karlovarském kraji je nejméně zvěrolékařů v rámci republiky. Z personálních důvodů tak musela být uzavřena jediná pohotovost v regionu.  celý článek

Ladislav Cinegr pracuje také s budoucími členy Českomoravské myslivecké jednoty.
O zvěř budou pečovat profesionálové, vidí budoucnost myslivec

Už téměř čtyřicet let je druhým domovem Ladislava Cinegra les. Myslivosti propadl v roce 1978, kdy složil potřebné zkoušky. Nyní k podobným testům připravuje...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.