Luděk Jaša s jednou ze svých dřívějších publikací.

Luděk Jaša s jednou ze svých dřívějších publikací. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

První becherovka nebyla likér, ale lék. Aby se lépe prodávala

  • 0
Ve skutečnosti to bylo s historií nejslavnějšího českého bylinného likéru becherovka trochu jinak. Slavnou firmu totiž nezaložil Jan Becher, jak je v obecném povědomí, ale jeho otec Josef. Na čtenáře knihy Becherové - Zrození 13. pramene čekají i další šokující a nečekané informace.

Třeba to, že se becherovka prvních 120 let své existence vůbec nejmenovala becherovka. Anebo že drážďanská filiálka firmy zkrachovala.

Obálka knihy Luďka Jaši Becherové - Zrození 13. pramene.

„Předchůdcem becherovky byl nejznámější středověký likér. Samotná becherovka po dobu prvních 120 let své existence nesla jiné historické jméno. Jaké, to se dozvědí zájemci ve Vřídelní kolonádě při křtu knihy 1. května,“ řekl autor knihy Luděk Jaša z Ostrohu na Chebsku.

Křest je součástí slavnostního zahájení lázeňské sezony. Kdo přijde, může italského předchůdce slavné becherovky ochutnat. Likér se totiž dosud stále vyrábí.

První Becher byl mlynář

A překvapivých okolností najdou čtenáři v autorově třinácté knížce se 340 stranami a 353 unikátními fotografiemi vícero. Třeba to, že první Becher nezačínal v Karlových Varech coby lékárník, ale jako mlynář. Následovaly generace ševců, doktorů, lékárníků až ke světově proslulým likérníkům.

„Nejvíce práce mně dalo zjištění, že se jedna větev zakladatelů reprezentovaná Rudolfem Becherem přemístila do filiálky v německých Drážďanech. Likérka tam po první světové válce zkrachovala. Rudolf Becher v Drážďanech zůstal. Jaký byl jeho další osud, to nevědí ani v karlovarském Muzeu Jana Bechera. Těší se, že si to přečtou v mé knížce,“ usmíval se Luděk Jaša.

Jaša je karlovarský rodák. A protože mu rodné město přirostlo k srdci, rozhodl se v knize poodhalit dosud nezveřejněná karlovarská tajemství, která se týkají slavného nápoje. Vypravil se proto na drážďanské hřbitovy i do tamních archivů a muzeí.

Za mlžením byl obchodní zájem

Výsledkem badatelské práce podle něj bylo, že Becherové o svých aktivitách na veřejnosti neuvedli všechna fakta, i když ne úmyslně. Nikdy totiž nezačínali jako lékárníci, jak si někdo dodneška mylně myslí. Lékárníky se stali až v druhé větvi. Sami Becherové ale uváděli, že becherovku vymyslel člen rodiny - lékárník. Byla to ale iniciativa kupecké větve.

Proč, to stojí v knize. Becherovka totiž byla zpočátku prodávaná jako lék s mystifikací, že ji vymyslel lékárník. Lék se totiž z obchodního hlediska prodával mnohem lépe než likér. A přestože obsahoval alkohol, byl minimálně zdaněný.

Kniha ale není jen prostým líčením historických dat rodu, osobní život Becherů se promítá na pozadí života ve městě. Čtenář se seznámí s tím, kdy se žilo ve Varech dobře a v poklidu, kdy lázně zažívaly období slávy a rozvoje. Nebo kdy nastaly krušné chvíle, které s sebou přinášely přírodní katastrofy a jiná neštěstí.

„Vzniká tím tak příběh, který čtenáři přibližuje nejen průběh vývoje slavného likéru, ale také jej inspiruje, aby se rozhlédl kolem sebe po místech, na kterých se tvořily dějiny, pod nimiž jsou Becherové podepsaní,“ řekl autor o knize.

Osudy Becherů v knize dramaticky končí znárodněním a odsunem posledních potomků do Německa.