Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd se studenty přírodovědecké...

Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd se studenty přírodovědecké fakulty u vstupu do štoly na Komorní hůrce | foto: Martin Stolař, MAFRA

Proslulá sopka u Františkových Lázní se může stát lákadlem pro turisty

  • 0
Karlovarský kraj možná získá další magnet na turisty. Odborníci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd plánují otevřít a zpřístupnit soustavu štol, vedoucích do nitra jedné z nejmladších sopek ve střední Evropě, světově proslulé Komorní hůrky u Františkových Lázní.

„O tom, že Komorní hůrka je provrtaná štolami, se ví už dávno. Je to jediné důlní dílo v Evropě, které bylo vysekáno k výzkumným účelům,“ vysvětluje geofyzik Milan Brož.

Komorní hůrka

  • V okolním terénu se podobá jen mírné vyvýšenině, leží v Chebské pánvi. Tyčí se do výšky 503 metrů nad mořem.
  • Naposledy činná byla podle odhadů vědců na konci třetihor.
  • Doznívající vulkanickou činnost v okolí připomíná oxid uhličitý v podobě mofet neboli probublávajících plynů v bahenních prohlubních, existence minerálních pramenů a zřejmě i zemětřesení, které čas od času obyvatele lokality potrápí.

Podle jeho slov se jedná o soustavu štol o délce několika stovek metrů, které vedou v některých místech až v hloubce 17 metrů pod povrchem. Vědecký výzkum Komorní hůrky inicioval básník a vědec J. W. Goethe, který se zde v roce 1822 sešel s hrabětem Kašparem Šternberkem. Hraběti tehdy navrhl, aby financoval proražení chodby do nitra hory, což by mohlo domněnku o sopce potvrdit.

Právě při hloubení jedné z postranních štol horníci narazili na sopečný kráter, vyplněný ztuhlou lávou. Podařilo se tak dokázat, že Komorní hůrka skutečně bývala aktivní sopkou.

U ústí této chodby na jižním úpatí hůrky dal v roce 1837 hrabě Kašpar ze Šternberka, spoluzakladatel Národního muzea v Praze a mecenáš české národní vědy v době národního obrození, zřídit empírový žulový portál s německým nápisem Přátelům přírody věnoval hrabě Kašpar Šternberk – 1837.

Goethe, který byl od začátku zastáncem sopečného původu vyvýšeniny, se však potvrzení svých domněnek už nedožil.

„Máme k dispozici několik dobových nákresů chodeb. Měřením se podařilo prokázat, že historické plány odpovídají skutečnosti. V současnosti je však z celé chodby přístupných pouze pár metrů za portálem. Pak začíná zával. Musíme zjistit, zda se jedná o zával umělý nebo přírodní, a také kam až je chodba zavalená,“ vysvětluje Brož s tím, že právě to bude úkolem báňských inženýrů, kteří přijedou zával zkoumat.

Podle jejich instrukcí by se pak mělo začít pracovat na odstranění překážky. „To ale až nejdříve příští rok. Projekt bude náročný časově i finančně. Kolik peněz budeme potřebovat, bude jasné až po zpracování dokumentace. První příspěvek jsme získali z Akademie věd a máme slíbenou podporu i z Karlovarského kraje. Ale zřejmě budeme muset oslovit i sponzory,“ doplňuje Brož.

Zpřístupnit starou chodbu turistům však není jediným cílem vědců, kteří zde pracují. „Komorní hůrka je totiž jen jednou ze soustavy sopek v okolí. Pokud vzorky z nitra Komorní hůrky získáme, budeme moci přesněji datovat jejich stáří a zmapovat i vulkanickou činnost. Pomůže nám to lépe porozumět zemětřesným rojům, které se objevují na západě Čech,“ dodal Milan Brož.