Komunisté chtějí v muzeu připomenout zákon, který umožnil střelbu na hranici

Na vlně stále populárnějšího retra se chtějí svézt i komunisté z Karlovarského kraje. Požádali vedení kraje, zda by zvážilo jednu speciální expozici v rodícím se chebském retro muzeu. Věnovaná má být 65. výročí vydání Zákona o ochraně státních hranic.

Autor návrhu Jaroslav Borka z KSČM je přesvědčený, že otázka ochrany státní hranice je v době současné migrační vlny stále aktuální. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Dokument je součástí sbírky zákonů vydané 31. července 1951 a zakončuje jej nařízení ministra národní bezpečnosti o právu příslušníka Pohraniční stráže použít zbraně - tedy zastřelit člověka, který se pokouší neoprávněně přejít státní hranici.

Komunisté říkají, že by se expozice připravovaná Klubem českého pohraničí měla věnovat mnohem delší době, a to od vzniku samostatného státu do devadesátých let minulého století. Politici se tím zabývat odmítli.

„Hlavně ať se o historii mluví, třeba i negativně“

Autor návrhu Jaroslav Borka z KSČM je přesvědčený, že otázka ochrany státní hranice je v době současné migrační vlny stále aktuální.

V zákoně vydaném v roce 1951 se hovoří o tom, že člen Pohraniční stráže může zastřelit člověka. To vám nevadí?
Něco jiného je tento pocit, něco jiného je historie. Můj názor je ten, že v současné době se mladé generaci nedostává potřebných informací. Svět byl rozdělen na Západ a Východ a každý si obhajoval svoje území. Nemyslím, že bychom v této věci chtěli ideologicky působit, ale říct co, proč a jak bylo. V současné době máme Schengen, což je výhoda, na druhé straně imigranti přinášejí otázku ochrany státních hranic opět do diskuze. Expozice by se měla zaměřit na období od roku 1918 a ukazovat, jak se stát vždy musel starat o ochranu svého území, a nemyslím, že do budoucna to bude jinak. Přes hranice nechodí jenom slušní lidé, ale i darebáci a bohužel se musí používat různé metody. Že to bylo zpolitizováno, to je pravda, ale taková byla doba.

Kdo jsou lidé, kteří vás s nápadem oslovili?
Poslal mi jej známý, který byl pohraničníkem. Stojí za tím lidé z Chebu a zdůvodňovali to tím, že i oni chtějí být vyslyšeni, jak tu dobu vnímali. Ne všichni se vším souhlasili, ale řada z nich si uvědomovala, že to byla služba podle zákona. Nemohli si vybírat, jak budou konat. Jestliže jim stát a zákon svěřil ochranu hranic, plnili úkoly podle rozkazu.

Budete se dál snažit, aby expozice někde našla uplatnění?
Rádi bychom ji s těmi, kteří ji připravili, někde umístili. Byl jsem teď u kamaráda v Krkonoších a navštívili jsme dělostřeleckou tvrz Stachelberg. Nikdy nebyla použita, ale jsou v ní takové zajímavosti, že podívat se tam stojí za to. Lidé by rádi znali historii - jaké prostředky se používaly, jak to bylo organizováno. U Pohraniční stráže sloužili tátové, pak synové. Bylo by dobré, kdyby se o historii mluvilo, třeba i v negativním slova smyslu, ale myslím, že víc bude toho pozitivního.

„Byl bych pro to, aby se návrh zvážil. Není to nic proti ničemu, jedná se o historii, ve které jsou zařazeny zkušenosti mnoha lidí,“ vysvětlil předkladatel Jaroslav Borka (KSČM).

Nápad se komunistům snažila vymluvit řada zastupitelů z ostatních stran. Například sociálnědemokratický starosta Chebu Petr Navrátil. Nemyslí si, že by téma ochrany státních hranic do retro muzea patřilo.

„Je pojaté jako expozice užitého umění. Ukázat chce například, jak vypadala kuchyň, jaké měli lidé lednice a další věci, které souvisely s běžným životem. Nemyslím si, že by bylo nejvhodnější ochranu hranic směřovat do galerie výtvarného umění,“ řekl.

Hejtmanův náměstek pro kulturu Petr Zahradníček (TOP 09 - STAN) komunisty upozornil, že vznikající muzeum má už svoji dramaturgickou náplň a politici nemohou tlačit krajskou příspěvkovou organizaci k tomu, aby ji změnila. Návrh považuje za výkřik do tmy. „Je to úplně absurdní,“ řekl.

Za návrh svého kolegy se však postavili další komunisté. Například předseda krajského výboru KSČM Josef Murčo nebo exnáměstek hejtmana pro školství Václav Sloup, který sloužil od konce 60. do začátku 90. let minulého století u Pohraniční stráže. „Oprostil bych se od ideologie. Byl to kus života lidí v Chebu a v tomto kraji, proto bych vzal v úvahu, zda se návrhem zabývat či nezabývat,“ vyzval.

Podle lídra Alternativy Jiřího Kotka by byla podobná expozice v kraji užitečná. „Měl by ji ale udělat úřad vyšetřování zločinů komunismu. Myslím, že by byla poměrně navštěvovaná,“ podotkl.

Své si o návrhu myslí krajský zastupitel a starosta Božího Daru Jan Horník (STAN). Ten prozradil, že Boží Dar připravuje muzeum o tom, jak vypadaly osobní prohlídky na hranicích. „Pokud bychom potřebovali průvodce, oslovíme pana Sloupa,“ řekl.

Klub českého pohraničí původně plánoval, že svou expozici umístí v Aši. Městští radní mu schválili zapůjčení prostor s tím, že je dostane zdarma, ale bude si hradit provozní náklady, tedy energie. To ale členové klubu odmítli s odůvodněním, že jsou neziskovou organizací a nejsou schopní platit.

Podle starosty Aše Dalibora Blažka jde skutečně o významný kus historie části kraje a expozici, která se ale nebude zabývat jen uniformami, by si zasloužila.

„Můžeme vzít období od roku 1918, ale ukazovat by jej neměl jen pohled Klubu českého pohraničí, ale objektivní pohled historický,“ řekl. Město už má připravený projekt a pokud by měl kraj zájem, zástupci Aše se nebrání spolupráci.