Zatím je kolem novostavby namísto trávníku jen udusaná hlína, z níž místy vyrůstá plevel. Už brzy by však z bývalé školní zahrady v Májové ulici mohla být zelená oáza. To je cílem klientů spolku Joker, kteří se o zahradu společně s chebskými seniory starají.
Spolek pomáhá lidem se zdravotním postižením začlenit se do společnosti. A právě zahrada se pro pracovní terapie hodí skvěle. „Řada lidí miluje práci s hlínou, sázení, okopávání, sklízení. Tak jsme si řekli, že by byla škoda toho nevyužít. Už jsme tu začali pracovat minulý rok, ale regulérní provoz začíná až nyní, když je hotové zázemí,“ ukazuje manažerka spolku Joker Petra Lhotáková na čerstvě dokončenou stavbu.
„Tady zasadíme rybíz, tam k plotu ostružiníky a maliníky. Máme tu nově také tři vyvýšené záhony, aby se starší lidé nemuseli při práci tolik ohýbat. Na jednom jsou květiny, na druhém bylinky a třetí je k dispozici seniorům. Ale někteří se nemohli dočkat, a tak už zjara sázeli přímo do země,“ směje se Lhotáková.
A členky chebského klubu seniorů Vlasta Vyčichlová a Marie Fajtová jí dávají za pravdu. „Moc nás to zahradničení baví. Někdy stačí jen posedět v příjemném chládku pod stromy a dívat se kolem. Teď jsme dostaly klíče od nové budovy, kde je tekoucí voda a toalety, a tak nám už nechybí nic,“ říká usměvavá Marie Fajtová a v ruce drží hrst zralých jahod.
Kromě záhonků budou mít lidé v budoucnu k dispozici i kuželky. Správci po vzájemné domluvě přivítají i další nadšené zahrádkáře, kteří by chtěli leccos vypěstovat, ale nemají kde. „Když tu třeba mladá rodina bude chtít mít záhonek, budeme rádi. Naším cílem je, aby zde vznikla komunita napříč generacemi,“ dodává Lhotáková.
Nápad využít zanedbaný pozemek jako komunitní zahradu vznikl před lety v hlavě tehdejší místostarostky Daniely Seifertové. Zastupitelé plán odsouhlasili, hlasováním prošel i návrh na vybudování nezbytného zázemí. A tak se vloni na podzim začalo stavět. Jenže se ukázalo, že milion korun, který město na projekt uvolnilo, nebude stačit.
„Abych se přiznal, mám z toho smíšené pocity. Ty prostředky na stavbu se z původního milionu postupně navyšovaly až na téměř dvojnásobek. Je otázkou, zda tyhle pozemky město nemohlo využít jiným způsobem, třeba i pro zástavbu. A možná by se to všechno dalo zvládnout za podstatně jiné peníze. Jenže projekt jsme převzali ve fázi, kdy už s tím nešlo nic dělat. Nezbylo, než jej co nejrychleji dokončit,“ doplňuje starosta Antonín Jalovec.
