Práce karlovarského grafika Tomáše Slacha je vidět například v kavárně na třídě...

Práce karlovarského grafika Tomáše Slacha je vidět například v kavárně na třídě T. G. Masaryka. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Grafikovi se rozbil počítač, tak začal psát ručně. A slaví úspěch

  • 10
Snaha objevit něco nového a rozbitý počítač se staly příčinou toho, že se osmadvacetiletý karlovarský grafik Tomáš Slach přibližně před rokem začal věnovat ruční práci s písmem. Přesněji řečeno grafickému stylu zvanému lettering.

Tomáš začal na zakázku kreslit reklamní poutače i části interiérů. Jeho písmem ozdobené zdi a tabule už jsou chloubou několika komerčních prostorů v Karlových Varech i dalších míst v republice. Přestože už má nový počítač, zakázek na něm dělá už jen velmi málo. Snaží se dál zdokonalovat a víc se prosadit. A to se mu daří.

Základem letteringu je vymýšlení vlastního písma, případně uplatnění už existujících fontů ve vlastní tvorbě.

„Zatím se tomu věnuje pouze několik designérů na světě, teď se ovšem lettering i tady v České republice začíná hodně rozšiřovat,“ upřesňuje Tomáš Slach.

Grafik prý nakonec zjistí, že je to docela jednoduchá práce. „Vůbec k tomu nepotřebuje počítač. Stačí trocha vkusu, křídová tužka, protože většinou se kreslí křídou na černou tabuli, skicák a nějaký ten čas,“ říká.

Vše tedy skutečně začalo rozbitým počítačem?
Ano. Protože mi odcházel počítač, najednou jsem se dostal do situace, že jsem musel přestat přijímat klasické zakázky vyžadující zpracování ve Photoshopu a Illustratoru (aplikace pro zpracování fotografií a tvorbu grafiky - pozn. redakce) a začal jsem hledat uplatnění s letteringem. Zkusil jsem něco vytvořit. Lidem se to líbilo, tak mi řekli: tady máš plochu metr a půl na metr a půl, něco vyzkoušej. Docela se mi to povedlo, tak si objednali další tvorbu. Teď už se to jen kupí a kupí a je to docela zajímavé, musím říct.

Kde už je v současné době k vidění vaše práce?
První zakázky jsem dělal v Karlových Varech, zcela na začátku jsem asi před rokem kreslil reklamní poutače pro nově otevíranou kavárnu na třídě T. G. Masaryka v centru města. Potom si mě na kompletní výzdobu interiéru objednal majitel barber shopu - moderního holičství na ulici Davida Bechera. Dostal jsem metrový pás podél zdi plus decentně strop, tam mi dali také volnou ruku, což je pro mě to nejzásadnější, aby mě zákazníci nechali pracovat podle mých představ a neomezovali mě v kreativitě. Neexistují předlohy a každé to dílo je naprostý originál. Postupně jsem si vytvořil i takové menší portfolio, následovala zakázka od úspěšné firmy vyrábějící sušenky pro psy nebo pro loketský hotel Stein Elbogen. Také se starám o nabídkovou tabuli v karlovarské čajovně Universal.

Jak na sobě pracujete?
Těch zakázek je čím dál tím více a jediné, co se pro to musí dělat, je kreslit, skicovat a trénovat. Neustále u sebe nosím několik lahviček s barvou, štětec a skicák a pořád něco kreslím. Snažím se kreslit na papíry každý den, je dobré trénovat na černý papír bílou tuší, aby měl člověk hned jasnou představu o výsledku.

Věnujete se teď výhradně jen ruční práci bez zásahu počítače?
Přesně tak, dnes už na počítači zpracovávám jen zakázky pro stávající klienty, novou digitální práci už ovšem nepřijímám. Paradoxně jsem si přitom nedávno koupil nový a poměrně dost drahý počítač. Tři měsíce ležel ladem, protože jsem zrovna dělal jen ruční zakázky. Podle mého názoru se navíc lettering bude stále více rozšiřovat. Grafici přicházejí na to, že se do toho zaprvé dá schovat i nějaká ta chyba, zadruhé se tam cení ta ruční práce a zatřetí si projdete celým tím procesem. To považuji za nejdůležitější. Začnete prázdným místem, které si natřete načerno, potom si vybíráte barvy a kreslíte.

Považujete se za průkopníka?
Myslím, že jsem svým způsobem průkopníkem v tomto stylu. Je to hodně o inspiraci. Necháte se inspirovat díly a stylem práce někoho jiného a já se konkrétně inspiroval právě v letteringu, v křídovém psaní a různém zpracování reklamy rukou. Právě to přitom lidé oceňují, tu ruční práci. Zároveň je velkou výhodou, že jsem u celého procesu od začátku až do konce.

Konkrétně nápisy v kavárně na třídě T. G. Masaryka působí jakoby retro dojmem.
No, je to takové retro-futuro. V moderních kavárnách se hodně začaly objevovat černé tabule, ale často tam s nimi neumějí vhodně pracovat. Většinou to tedy končí tím, že oni mají sice super tabule, ale nabídky na nich mají psané obyčejným písmem. Občas když to vidím, ukážu jim své portfolio a oni řeknou - to bychom hrozně chtěli, tak jim to tam nakreslím. Výhodou přitom je, že když to máte v ruce a věnujete se tomu, můžete mít hotovo i za pouhé dvě až tři hodiny. Přitom si vyděláte docela slušné peníze. Je to opravdu celé o té rutině. Pořád kreslit, každý den, nejlépe ani jeden nevynechat, pracovat na sobě. Být cílevědomý.

Na jakou práci se chystáte?
Teď se hodně těším na zakázku pro zahradní restauraci Miminoo na Žižkovské věži. Poskytli mi opravdu velkou tabuli, asi šest metrů krát šedesát centimetrů do L. Už jsem zpracoval návrh, budu tam kombinovat různé nápisy. Navíc to bude celé v italštině, což je úplně super. To se píše mnohem lépe než v češtině.

Platí, že co zakázka, to unikát?
Má to určité shodné prvky, je to prostě typografie, musíte znát tvary jednotlivých písmen, vědět, jak má vypadat sazba a podobně. Ovšem vzhledem k tomu, že je to o ruční práci, tak je lettering poměrně dost tolerantní styl. Nakreslíte kompletní dílo a působí to mnohem originálněji, než kdyby to někdo tvořil třeba i dva týdny v počítači. Prostě tam to písmo jak se říká našviháte a je to komplexně pěkné. Nikdo už potom moc nekouká na to, že třeba patka jednoho písmene je trochu divná nebo se odlišuje od ostatních. Dýchá to, žije. Musí se samozřejmě ctít typografická pravidla, ale vypadá to pěkně, i když se od nich trochu upustí.