Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Vraždící slepec z Chranišova se zapsal do dějin kriminalistiky

  • 41
Byl slepý, svou oběť nikdy neviděl, přesto ale dokázal podle verdiktu soudu vraždit. Případ Josefa Potočka ze Sokolovska tak připomínáme v seriálu MF DNES, který mapuje nejotřesnější kriminální případy 90. let.

Invalidní důchodce Josef Potoček nemohl nikdy vidět svoji oběť, dvaaosmdesátiletou seniorku. Přesto staré ženě podle kriminalistů v jejím domě v Chranišově na Sokolovsku spoutal nohy a brutálně ji zardousil. I kvůli laciným reklamním hodinkám za padesátikorunu.

Jak se vůbec mohlo stát, že vraždil nevidomý, když takto postižení lidé bývají odkázaní na pomoc jiných? Bývalý sokolovský kriminalista Jan Šíma, který léta pracoval jako šéf 3. odboru Krajského úřadu vyšetřování v Plzni, záhadu vysvětlil.

Josef Potoček

Narodil se v roce 1947 v Hamru na Sokolovsku, byl souzený převážně za krádeže.

Jako mladistvý v roce 1964 na Mostecku přepadl podnapilou ženu, kterou tehdy donutil k souloži údery do obličeje a výhrůžkami zabití.

Později oslepl. To mu ale nevadilo v cestování po celé republice. Občas se převlékal do vojenských uniforem. V jedné z nich vystupoval jako plukovník letectva.

V roce 1996 dostal 19 let za vraždu ženy v Chranišově, kterou okradl. Při pečlivém prohledání místa činu se nepodařilo najít ani korunu v hotovosti a žádný cenný šperk.

„Mimořádně inteligentní recidivista Josef Potoček byl člověk, který ve výkonu trestu přišel cíleně o zrak. Naškrábal si do očí tuhu z inkoustové tužky. V terénu se naučil orientovat s pomocí dalších smyslů dokonale. Řada lidí si ani neuvědomila, že se jedná o nevidomého. Jednoho dne jel s bílou hůlčičkou a ve vlaku narazil na člověka, který říkal, že jede od maminky, která žije sama. A to tehdy devětatřicetiletému Potočkovi stačilo, aby dojel do Chodova, vystoupil tam z vlaku, zastavil si auto a odjel v něm do Chranišova,“ řekl Jan Šíma.

Bývalý kriminalista dodal, že Potoček uměl vytvářet takovou atmosféru, že si řada lidí ani neuvědomila, že je slepý.

Předsedkyně trestního senátu Iveta Zítková odsoudila 18. listopadu 1996 v Plzni obžalovaného Josefa Potočka za vraždu k úhrnnému výjimečnému trestu vězení na 19 let.

Podle rozsudku, který má redakce MF DNES k dispozici, obžalovaný dne 27.10. 1995 v době od 16 do 21.30 hodin v rodinném domě v Chranišově napadl přítomnou Marii N. v úmyslu získat peníze či jiné věci. Potoček své oběti poranil obličej, zlomil hrudní kost a páté až deváté žebro vpravo.

Zavražděnou našli až po několika dnech, kdy v domě svítilo dnem i nocí světlo. Přivolaný lékař pak podle spisu zjistil, že stařenka má pod polostaženou zástěrou spoutané nohy. Bezprostřední příčinou smrti bylo udušení.

„Na místě činu se projevil velmi krutě, manipuloval s rodidly zemřelé paní,“ řekl bývalý vyšetřovatel Jan Šíma s odkazem na rozsudek. Smrt nastala za 5 až 15 minut po rdoušení.

Poté muž byt podle spisu prohledal a odcizil čtyři tisíce korun, koženou peněženku, zlatý přívěšek s řetízkem, reklamní hodinky v hodnotě 50 korun, propisovačku, růženec se skleněnými korálky a další drobnosti.

Kriminální případy 90. let

Dohromady měly odcizené věci hodnotu necelé dva tisíce korun. Nejdražší byl zlatý řetízek s přívěskem, křížkem, v hodnotě tisíc korun. Ten ho pomohl usvědčit.

Na zavražděnou dodnes někteří lidé vzpomínají. Paní Eva, která s dcerou na autobusové zastávce právě čekala na spoj do Chodova, si na tragédii dobře pamatovala.

„Hodná paní měla hroznou smrt, kterou si nezasloužila. Chodila k nám domů za mojí tchyní,“ řekla MF DNES čekající žena.

Josef Potoček se po vraždě nikdy nedostal na svobodu. Umřel ve věznici se zvýšenou ostrahou.