Hala KV Arena v Karlových Varech.

Hala KV Arena v Karlových Varech. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

KV Arena se kvůli opravám dostala do minusu, pro Vary je zátěží

  • 6
Historicky nejčernější rok má za sebou víceúčelová KV Arena v Karlových Varech. Vedení města dostalo do rukou její hospodaření z loňska a nejde o radostné čtení. Celková ztráta činí 8,8 milionu korun.

Podle jednatele městské společnosti KV Arena Vladimíra Kvasničky mohou za ztrátu opravy haly. Té v roce 2015 skončila záruka. Podle opozice ale mohlo vedení společnosti vyřešit řadu nedostatků ještě před jejím koncem.

„Nyní revizní technici zjistili další závady, které jsme museli odstranit,“ uvedl jednatel. Důvodem bylo, aby se návštěvníci neocitli v ohrožení, další požadavky pak podle něj měli například hasiči. „Byly to nutné opravy po určité době a provozní dotace s tím nepočítala,“ vysvětlil Kvasnička.

Na ztrátě se podepsala i nevyužitá kapacita. Kulturní akce lidé naplní ze 60 procent, sportovní ze 45 procent. Primátor Petr Kulhánek už si materiály o hospodaření prostudoval a nyní je vedení města řeší s odborem financí a ekonomiky.

„Ještě formulujeme dotazy na řadu položek, které tam jsou uvedené a chceme je rozklíčovat do detailu,“ uvedl. Výstup z analýzy očekává v druhé polovině týdne.

Platební neschopnost vyřešil jednatel úvěrem

Loňská únorová zpráva o činnosti KV Areny mluví o tom, že kvůli zjištěným závadám se prohlubovala avizovaná ztráta šest milionů korun. Společnost žádala dodatečně o přidělení dotace, což město odmítlo. KV Arena se dostala do platební neschopnosti, kterou Vladimír Kvasnička vyřešil pětimilionovým úvěrem. Vedení města to podle primátora vědělo.

„Řešili jsme, jestli k tomu musíme dávat svolení, když se jedná o obchodní společnost. Pan jednatel si úvěr vzal a my teď potřebujeme zjistit, jestli je ztráta v KV Areně plně podložená nepředpokládanými skutečnostmi, anebo jestli jsou tam jiné problémy,“ řekl primátor.

Podle něj lze předpokládat, že vzhledem ke konci záruky bude stát víceúčelová hala město do budoucna více peněz na opravách a údržbě. Vladimír Kvasnička potvrdil, že společnost letošní opravy vyčíslila na 10 milionů korun.

„Byl jsem z toho špatný a ptal jsem se odborníků. Řekli mi, že nejhorší období stavby je mezi sedmým a devátým rokem, kdy se nejvíc projevují závady. Nyní je otázka, co je závada kvůli provozu a co závada konstrukční. To vždy posuzuje město z pohledu stavby,“ uvedl.

KV Arena dostává provozní dotaci, ze které by měla podle Vladimíra Kvasničky platit běžné opravy, třeba výměny zámků. Jenomže prý platí i nákladnější věci. Kupříkladu opravu takzvaných panikových dveří, která spolkla 1,3 milionu korun z provozní dotace.

„Abych nemusel halu zavřít, tak jsme to prostě museli odstranit. Je to stavba za miliardu 300 milionů, a když si to vezmeme k poměru na opravy, tak se snažíme ze všech sil, aby ty částky byly co nejmenší,“ řekl.

Opoziční zastupitel z hnutí O co jim jde?! Jaroslav Fujdiar si ale myslí něco jiného. „Už na zastupitelstvu jsem kritizoval polámanou dlažbu KV Areny, která tam je už minimálně tři roky. Tím, že to nikdo neřeší, vše dospělo až do tohoto stavu,“ uvedl.

Situace v KV Areně na něj působí tak, že si její vedení přeje co nejvíce zakázek, které bude platit město, nikoli záručních oprav. „První takovou věcí byla nouzová světla. Stála 1,8 milionu korun. Místo, aby je řešili jako záruční opravu, která by vyšla třeba na 100 tisíc, tak je demontovali a namontovali tam nová,“ zmínil.

Podle mluvčího magistrátu Jana Kopála dostane letos KV Arena od města příspěvek zhruba 26,2 milionu korun. Do roku 2013 vykazovala společnost zisk, v roce 2014 už ztrátu 974 tisíc korun. V roce 2015 pak dosáhla bezmála 1,5 milionu korun.

„KV Arena je obrovská finanční zátěž, o které víme, a vlastně jsme na to upozorňovali od začátku jejího budování,“ řekl primátor. Rozpočet podle něj zatěžuje jak úvěr na stavbu, který bude město splácet ještě řadu let, tak provozní výdaje. „Z mého pohledu je KV Arena předimenzovaná, a tudíž pro město více nákladná, než mohla být,“ zhodnotil.