Studenti Fakulty ekonomické ZČU v Chebu dávají krev při tradiční akci nazvané...

Studenti Fakulty ekonomické ZČU v Chebu dávají krev při tradiční akci nazvané Kýbl akademické krve. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Chřipková epidemie se podepsala i na dárcích krve. Odhlašují se

  • 2
Promiňte, mám teplotu, na odběr nepřijdu! Takovou omluvu z úst dárců krve slyší primářka transfuzního oddělení Karlovarské krajské nemocnice Eva Nováková v posledních dnech stále častěji. Není sama. Důvodem je epidemie chřipky.

Eva Nováková poslala ve čtvrtek domů čtyři dobrovolné dárce, kteří přišli na odběr. „Už na první pohled bylo zřejmé, že nejsou zdravotně v pořádku. Měli zarudlé oči i zvýšený počet bílých krvinek, což značí zánět v těle,“ poznamenala primářka.

Nedostatek dárců je podle jejích slov sezonní záležitostí. „V létě jsme jich měli také zoufale málo. Půlka jich byla na dovolené a ta druhá musela pracovat za ně,“ uvedla Nováková.

Jinak si ovšem na nedostatek zájemců o dobrovolné dárcovství krve nestěžuje. Loni transfuzní oddělení Karlovarské krajské nemocnice evidovalo přes 190 nových dárců. Většina z nich podle zkušeností primářky vydrží. I když jich nikdy nebude tolik, kolik by bylo zapotřebí.

„Stojíme o každého nového dárce. V poslední době pak zejména o dárce plazmy. Důvod je jednoduchý. Máme smlouvu s firmou, která zajišťuje její průmyslové zpracování. Za to od ní nemocnice dostává léky na poruchy srážení krve,“ vysvětlila primářka transfuzního oddělení.

Dobrovolní dárci často přebíhají k placeným odběrům

Jenomže právě plazmaferéza, jak se odborně odběru plazmy říká, je výhodný byznys. Existují proto zařízení, které za odběr platí. V některých regionech České republiky proto dobrovolní dárci lidově řečeno přebíhají k placeným odběrům. Karlovarský kraj patří v tomto ohledu k výjimkám.

„Jsme totiž jediné pracoviště, které plazmaferézu provádí,“ vysvětlila Eva Nováková. Ani blízkost hranic s Německem není podle ní problémem. „Pokud vím, v bezprostředním okolí není žádné obdobné zařízení ani v Německu. Na jihu Čech a Moravy ovšem lidé často jezdí do Rakouska,“ doplnila.

„Ani mě nikdy nenapadlo, že bych šel darovat plazmu za peníze,“ uvedl Marek Klement, který dává krev už 12 let a za tu dobu má všechny Jánského plakety. Teď čeká na zlatý kříž za 80 a více odběrů.

„Dávám jak krev, tak plazmu. Dalo by se s trochou nadsázky říct, že tak splácím nějaký dluh společnosti. A za to málo, co pro ni mohu udělat, mi to přijde ubohé,“ doplnil dárce.

Zdaleka ne všichni ti, kteří projeví zájem usilovat o některou z Jánského plaket, projdou poměrně hustým sítem regulí pro čestného dárce krve.

„Někoho musíme vyškrtnout kvůli špatnému perifernímu přístupu,“ naznačila primářka. Přeloženo do běžného jazyka, mají z tohoto důvodu vyloučení lidé  problémy se žílami.

„Občas také nedoporučíme dárcovství holčinám, které váží pod 50 kilogramů. Těm říkáme, ať přijdou, až z nich budou maminy,“ řekla s nadsázkou primářka Eva Novotná.

V posledních letech se ovšem na transfuzních stanicích setkávají i s jiným fenoménem. Ne všichni zaměstnavatelé umožní svým zaměstnancům chodit na odběry. Je s ním totiž spojený den volna.

„Řada lidí, pokud to jejich práce umožňuje, to řeší tak, že po odběru odejdou do zaměstnání. Ale třeba řidiče autobusu nebo chirurga bych ani já do práce nepustila,“ dodala Eva Novotná.