Vlastimil Kakrda z Lázeňské lékárny v centru Varů je zvyklý na zákazníky z

Vlastimil Kakrda z Lázeňské lékárny v centru Varů je zvyklý na zákazníky z celého světa. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Lékárník v centru Varů je poradcem všeho druhu, mluví hlavně rusky

  • 0
Jakmile přijdou do lékárny u Mlýnské kolonády v Karlových Varech zahraniční turisté a chtějí vědět, kdy jim třeba letí domů do Moskvy letadlo, lékárníky to nepřekvapí a pomohou. Za téměř dvě desítky let existence lékárny v lázeňskému centru si totiž na podobné dotazy zvykli.

"Z Ruské federace do Karlových Varů jezdí mnoho stálých pacientů. Je příjemné se s nimi každý rok pozdravit a popovídat o životě. Vidíte, jak jim lázně prospívají, slyšíte, jak si to tu užijí, co se jim líbí nebo nelíbí, jak reagují na novinky. Poradíme jim, kde co koupit, kam vyrazit na výlet," řekl odborný zástupce Lázeňské lékárny Vlastimil Kakrda. V lékárně pracuje jedenáctý rok.

Podle chování pacientů poznají, z jaké části světa jsou

Vedle léků má lékárna připravené mapy města, kontakty na optika, na zdravotnické potřeby, telefon do nemocnice a další informace. Za vše totiž může blízkost kolonády, kterou v sezoně projdou za den tisícovky lidí. Podle jejich chování lékárníci spolehlivě poznají, ze kterého koutu světa do Karlových Varů zavítali.

Převážnou část pracovní doby komunikují farmaceuti rusky. "Každý národ je trochu specifický, i když všechny lidi bolí hlava nebo mají zácpu, rýmu. V Rusku jsou zvyklí na spoustu lékáren a poznali, že tam léky i přes zdravotní pojištění stojí peníze. Vědí o spoustě falzifikátů na ruském trhu, takže si více hlídají kvalitu, cenu a expiraci. Češi jsou zvyklí na to, že léky za ně většinou někdo zaplatí," popsal své dlouholeté zkušenosti magistr Kakrda.

Zvídavé Rusy považuje za téměř ideální zákazníky. Někteří z nich jako výraz vděčnosti občas přinesou čokoládu nebo jinou pozornost. Zdvořilí Němci jsou zase samé dobrý den, mohl bych, prosím a děkuji. V hlavě nosí kalkulačku, přesně sledují kurz eura vůči koruně. Neunikne jim, že u nich doma se prodává lék v patnáctimililitrovém balení, zatímco v Čechách to je o pět mililitrů méně.

Když přijdou Španělé, tak je to v dobrém slova smyslu "banda", která je všude vidět a slyšet. Vůbec jim nevadí, pokud jim okolí nerozumí.

Španělé stejně jako Francouzi nechtějí mluvit jiným než rodným jazykem. A to si v lékárně poradí i s arabštinou a srbštinou. Slušní Japonci si všechno v lékárně, zejména pokud jde o farmaceuty, pečlivě fotografují. A s používáním angličtiny nemají potíže.

Farmaceuti z Lázeňské lékárny mají na závěr několik dobrých rad: Pacienti by měli pečlivěji pročítat příbalové letáky na léky. Neměli by se bát zeptat na vše potřebné. Prošlé a nespotřebované léky nesmějí vyhazovat do popelnice nebo splachovat do záchoda, ale přinést do lékárny. "To znám, to znám," slýchají často farmaceuti od pacientů. Ti přitom někdy berou současně léky a pijí alkohol, i když kvůli tomu hrozí komplikace.