Nejprve odsun německého obyvatelstva a pár let poté opuštěné domy v sousedství železné opony srovnaly se zemí buldozery. Středověká věž zůstala stát jako zázrakem. Dnes už však nemá střechu, přišla i o podlahy, vstupní dveře a rozpadá se i vrchní část zdiva.
„Ona vlastně ta stavba úředně neexistovala. V katastru nemovitostí totiž o čtverhranné věži, vysoké přes sedm metrů se stranou přibližně osm metrů, nebyla ještě nedávno ani zmínka,“ vysvětluje Petr Jaška z Chebu, jehož prarodiče v bývalé vísce Pomezná koupili chalupu i s okolními pozemky a zbytky středověké tvrze.
Paradoxem je, že přestože zde stavba oficiálně nestála, byla už před rokem 1988 zapsaná do seznamu kulturních památek. „Jezdil jsem tam s rodiči odmala. Zbytky tvrze jsem tak měl stále před očima. Viděl jsem, jak nezastřešená stavba nezadržitelně chátrá. Uvnitř rostly stromy, zdi se drolily,“ vzpomíná Petr Jaška, který se před dvěma lety rozhodl, že nadešel čas začít s památkou něco dělat.
„Když se jednou ze zdi vyvalilo větší množství materiálu, řekl jsem dost. Ta věž potřebuje střechu. Jinak tady za pár let bude jen hromada kamení. Stavbu jsem zlegalizoval, zajistil projekty a rozjel žádost o dotace. Nebylo to jednoduché. Skoro rok trvalo, než jsem dal dohromady všechny podklady,“ uvádí Jaška, který plánoval, že stavbu do tří let zastřeší a opatří podlahami.
„To bylo přehnaně optimistické. Určitě to bude běh na dlouhou trať. A to nám pomáhají Karlovarský kraj, nadace Historický Cheb a Chebský les. V současné době čekáme na rozhodnutí o přidělení dotace z Ministerstva kultury. Ale i tak to bude nákladné. Hlavně dostavba zdiva a obnova střechy,“ připouští Jaška.
V současné době probíhá archeologický průzkum stavby a jejího okolí. Odborníkům se zde podařilo odkrýt řadu zbytků hospodářských i obytných stavení.
Historická stavba měla namále už začátkem 20. století
„Tvrz je unikátní už tím, že po válce přežila bourání. Je tak jediným stojícím svědkem vesnice, která tu byla možná od 12. století. Samotná tvrz ztratila někdy v 16. století obytnou funkci a byla začleněna do okolního statku číslo popisné 1. Tohle označení podtrhuje významnost této stavby, protože ‚jednička‘ se přidělovala tradičně nejdůležitější stavbě ve vsi. Takže je jasné, že objekt byl považován za centrum nebo hlavní statek,“ konstatuje archeolog chebského muzea Michal Beránek.
Už v počátcích 20. století měla tvrz podle Beránka namále, ale tehdy se ji podařilo zachránit. „Při výzkumu jsme odkryli v sousedství například chlévní trakt s povalovými podlahami a koryty,“ doplnil archeolog.
„Když člověk prochází místy, kde v minulosti stávaly zemědělské usedlosti, je to zvláštní pocit. V řece stojí řada kamenných pilířů bývalého mostu, o kus dál v lese rostou třešně, jabloně, angrešt a rybíz. Na řadě míst jsou stále znatelné hromady suti a když kopnete do země, vyvalí se zbytky staveb a střepy. Pokud by se podařilo statek obnovit, mohlo by tu vzniknout malé muzeum zaniklé obce. Obce, která doplatila na to, že stála na ostře střežených hranicích,“ plánuje Jaška.
Podle odborníků je tvrz významnou stavbou, vypovídající o proměnách panských sídel na západě Čech. Cenný je především fakt, že se na rozdíl od podobných tvrzí zachovala v původní podobě, bez rozsáhlejších stavebních zásahů.
Pro úřady přestala obec existovat v roce 1976
Někdejší obec Pomezná, německy Markhausen, leží severozápadně od města Cheb na levém břehu řeky Ohře prakticky na hranicích Čech a Bavorska. První písemnou zmínku o obci se podařilo doložit už v roce 1225, kdy se v listinách objevují jména bratrů Konráda a Berchtolda z Markhausen.
V roce 1424 zde stojí pět velkých a šest menších statků, čtyři malá hospodářství a mlýn. Kolem roku 1800 má Pomezná už více než sto dvacet obyvatel a dvaadvacet usedlostí. Po válce byli obyvatelé nuceně vysídleni a o pár let později srovnaly buldozery všechna stavení se zemí. V roce 1976 byla obec Pomezná úředně zrušena.
