"Výstava je poctou Kyselce a příspěvkem muzea k její záchraně. Jedná se o dosud největší akci svého druhu, jež kdy byla Mattoniho lázním věnována," uvedl historik muzea Stanislav Burachovič, který je společně s historikem architektury Lubomírem Zemanem iniciátorem výstavy.
Hvězdné nebe nad KyselkouVernisáž se uskuteční 9. května v 17 hodin. V rámci zahájení zazní píseň "Pocta řeckému králi Ottovi I. v Kyselce 1852" od Augusta Labitzkého. Výstava bude přístupná od 10. května do 17. června, karlovarské muzeum na Nové louce má otevřeno denně kromě pondělí od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin. Jedinečnou expozici doplní dvě přednášky jejích autorů - Slavní architekti v Kyselce Lubomíra Zemana 16. května a Heinrich Mattoni a lázně Kyselka Stanislava Burachoviče 13. června. |
"Těžištěm výstavy je dokumentace jejích dějin a zdejších stavebních památek, jakož i dosud neznámého působení slavných architektů," doplnil Burachovič. On sám je autorem části, která se věnuje historii a současnosti Kyselky, Zeman připravil část, jež Kyselku přibližuje po architektonické stránce.
Návštěvníci uvidí stovky unikátních historických fotografií, projektů a také mnoho trojrozměrných exponátů. "Například kameninové a skleněné exportní láhve, rodokmen Mattoni, etikety, reklamní cedule, sochy Heinricha Mattoniho a Josefa Löschnera a také různé detaily stavebních prvků kysibelské architektury," přiblížil Burachovič.
V době největšího rozkvětu Kyselky zde vznikla řada vodoléčebných ústavů, lázeňských domů, hotelů a kolonád, na jejichž vytvoření se podílela řada architektů.
"Nejvýznamnější stavbou lázní Kyselka je pavilon Ottova pramene vybudovaný v letech 1897-1898 podle projektu vídeňského architekta Karla Haybecka. Hala pavilonu v honosném neobaroku se již snoubí se secesními prvky," doplnil Zeman.
