Náklady na investici a přístroje pro komplexní onkologické centrum v karlovarské nemocnici odhadl ředitel Luděk Nečesaný na 350 - 450 milionů. Platit je chtěl kraj z evropských dotací a ze svého rozpočtu. (ilustrační foto)

Náklady na investici a přístroje pro komplexní onkologické centrum v karlovarské nemocnici odhadl ředitel Luděk Nečesaný na 350 - 450 milionů. Platit je chtěl kraj z evropských dotací a ze svého rozpočtu. (ilustrační foto) | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Na onkocentrum nejsou peníze, kraj se bojí o pacienty s rakovinou

  • 2
Přestože lidé v Karlovarském kraji trpí zhoubnými nádory častěji než v jiných regionech, zůstane uvažované komplexní onkologické centrum v karlovarské nemocnici asi jen na papíře. Nikdo na něj zřejmě nedá peníze.

Proti plánu nemocnice a kraje se překvapivě postavili odborníci z České onkologické společnosti. Karlovarský kraj tak zřejmě jako jediný zůstane bez špičkové všestranné péče o lidi s nádorovým onemocněním.

Zamítavé stanovisko odborné onkologické společnosti je důležité pro VZP, která platí péči v třinácti centrech v zemi. A také pro ministerstvo zdravotnictví, jež zařazuje nemocnice do sítě specializovaných pracovišť. Tyto instituce se zatím nevyjádřily.

"Určitě se budeme bránit, aby vzniklo další komplexní onkologické centrum. Nemělo by smysl. Nové by stálo až tři miliardy korun. Nikdo na něj nedá peníze a nesehnalo by ani náhodou radioterapeuty," řekl předseda onkologické společnosti Jiří Vorlíček.

Ředitele krajské nemocnice Luďka Nečesaného zamítnutí nemile překvapilo. S hejtmanem Josefem Novotným se ještě pokusí ministerstvo i pojišťovnu přesvědčit a nepřízeň zvrátit.

"Pokud ministerstvo zdravotnictví akceptuje vznik nového komplexního onkologického centra v kraji, budeme se bavit o rozšíření úhrad pro nemocnici," slíbil ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Pojišťovna ale nastolila tvrdý úsporný režim na všechny lékařské obory.

"Jsme jediným krajem v republice, který takové centrum nemá. Naši obyvatelé jsou proto odkázáni na léčbu v Plzni či v Ústí nad Labem," řekl hejtman Novotný.

Ročně v Karlovarském kraji onemocní 2 500 lidí

Karlovarský kraj je na druhém místě ve výskytu zhoubných nádorů v rámci celé České republiky. První místo mu patří ve výskytu nádorů žaludku, konečníku a plic. Ročně tady onemocní zhruba 2 500 obyvatel, asi 870 jich na diagnózu zhoubného tumoru umírá.

Šéf nemocnice Luděk Nečesaný se strachuje, že stanovisko onkologické společnosti bude ranou do vazu. "Obávám se, že nám nezbývá než hledat jinou cestu, jak aspoň udržet současný rozsah onkologické péče v kraji."

Tento týden přitom bude mít na stole asi už zbytečnou studii, která řekne, kdy, kde a za kolik lze centrum v areálu špitálu zřídit. Náklady na investici a přístroje odhadl na 350 až 450 milionů. Platit je chtěl kraj z evropských dotací a ze svého rozpočtu.

"Jestli si někdo myslí, že 300 milionů by stačilo, tak neví, o čem mluví," reagoval Jiří Vorlíček z onkologické společnosti. Tyto peníze by podle něj stačily pouze na nákup dvou nutných lineárních urychlovačů pro ozařování nádorů.

Budoucnost onkologie v Chebu je nejistá

Běžné onkologické oddělení funguje v kraji v Nemocnici v Chebu. Zdravotní pojišťovny mu ale na konci loňského roku prodloužily smlouvu jen do roku 2015 (více čtěte zde).

Disponuje jedním a ještě zastaralým lineárním urychlovačem, který se často porouchává. Dny a týdny se pak čeká na náhradní díly.

Oproti komplexnímu centru má chebská onkologie mnohem méně přístrojů. Je bez simulátoru a lůžkového oddělení. Nemůže se postarat o všechny pacienty. Léčí chemoterapií a ozařováním, ale jen 60 až 70 procent diagnóz. Nemůže používat biologickou léčbu.

Není jasné, jestli se v kraji podaří zachovat onkologii aspoň na současné úrovni chebského oddělení. "Bylo by to z medicínského pohledu naprostou katastrofou. Zhoršila by se dostupnost péče pro obyvatele kraje. Při onkologické léčbě zvrací, je jim zle a museli by v tomto stavu jezdit na ozařování až do Plzně," varuje ředitel krajské nemocnice Luděk Nečesaný.