Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Suchá zima prodlouží napouštění jezera Medard, sokolovského moře

  9:15aktualizováno  9:15
Suchá zima nabourala plány na rychlejší napuštění obřího jezera Medard u Sokolova vodou z Ohře. Hladina musí vystoupat ještě o téměř osm výškových metrů, což se letos zcela jistě nepodaří.

Napouštění obřího jezera Medard se kvůli suché zimě protáhne. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Obvykle bývá jarní tání nejlepším obdobím, kdy se dá z plné řeky přivést propojovacím kanálem do Medardu hodně čisté vody. Jenže na horách letos téměř nemělo co tát, a tak třeba v těchto dnech a týdnech protéká v Ohři jen 4,5 kubíku za sekundu.

To je málo, protože do jezera se smí voda přesměrovat jen pod podmínkou, že v řece zůstane zachován průtok minimálně šest kubíků za sekundu.

Jezero Medard

Leží mezi městy a obcemi: Sokolov, Svatava, Habartov, Chlum, Bukovany, Citice

plocha 493,4 hektaru

délka 4 km, šířka 1,5 km

maximální hloubka
50 metrů

objem vody 120 mil. m³

(pro srovnání: Jesenice - 760 hektarů a 60 mil. m³ vody)

budoucí výška hladiny 400 m n. m.

délka břehové linie 12,4 km

zdroj napouštění řeka Ohře

(v řece musí zůstat zachován průtok aspoň 6 metrů krychlových za vteřinu)

začátek napouštění červen 2010

konec napouštění zima 2014/2015

Jak stoupá hladina Medardu

(kóty - nadmořská výška)

1. 7. 2008 336,5 metru

(počáteční stav)

29. 6. 2009 360,7 m

25. 2. 2010 364,6 m

4. 6. 2010 366,1 m

(start napouštění z Ohře)

4. 6. 2011 374,3 m

29. 2. 2012 382,2 m

31. 7. 2012 384,8 m

1. 3. 2013 389,5 m

31. 1. 2014 392,1 m

plánovaný konečný stav 400 m

Podle nejčerstvějších údajů z konce ledna je zřejmé, že hladina Medardu musí nastoupat ještě o téměř osm výškových metrů, aby bylo jezero plné. A to se letos už nepodaří. V létě bývá řeka zamořená sinicemi, takže stavidlo kanálu mezi jezerem a řekou zůstane zavřené.

"Letos bylo zatím vody v řece a srážek málo. Závěrečnou fázi napouštění máme v plánu provést v zimě 2014/2015," řekl šéf představenstva Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl. Právě těžařská firma vodní rekultivaci a přeměnu bývalého uhelného lomu v rekreační zónu zajišťuje.

Podle Pöpperla je nutné, aby kvůli stabilitě břehů proběhla závěrečná část napouštění skokově, a tedy co nejrychleji. To v končící zimě nebylo možné. Vždyť za leden se kvůli chabým srážkám zvedla hladina o pouhý jeden centimetr (za listopad až leden asi o dvacet centimetrů). Dříve se zimní srážkový přírůstek počítal i na desítky centimetrů měsíčně.

Voda v sokolovském moři má být čistá jako v jezerech ve Skandinávii, a tedy velmi vhodná pro koupání. Tvrdí to přírodovědci, kteří obsah nádrže bedlivě zkoumají. Její výhoda spočívá v hloubce (až 50 metrů). Až se přítokový kanál navždy uzavře, živiny tekoucí z řeky Ohře klesnou ke dnu a nehrozí, aby voda v jezeře kvetla, jak to lidé znají z některých přehrad.

V uplynulých třech letech vysadila Sokolovská uhelná do Medardu po dvou milionech plůdků jezerní ryby - síh severní maréna. Vždy o velikosti do jednoho centimetru a za cenu vysoké úmrtnosti. "Přežijí tak dvě procenta, ale cenově to vychází nejlépe. Mladá násada se aklimatizuje na podmínky v jezeře a pak prosperuje velmi dobře," míní Jiří Peterka z Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Medard podle něho je a bude extrémně chudý na živiny. "Až letos nastane první sezona, kdy se ukáže, jak tu ryby umí fungovat. Maréna má výhodu, že si na rozdíl od jiných druhů najde v chudé vodě svůj prostor. Proto jsme ji také zvolili," vysvětlil Peterka. Kromě marén byl vysazen do jezera loni nově i pstruh - celkem sedm tisíc kusů.

Nebývale nízkou koncentraci zooplanktonu a fytoplanktonu, což je počátek potravního řetězce ve vodě, potvrzuje v Medardu i přírodovědec Ivo Přikryl z obecně prospěšné společnosti Enki Třeboň. Pravidelně provádí v jezeře měření. Stav, kdy už skoro rok z Ohře nepřitekla ani kapka, považuje za velmi zajímavý.

"Poznáme z toho, jak bude jezero reagovat po napuštění. Vše by mělo směřovat k velké průhlednosti vody, jež by měla narůst na osm, deset nebo i více metrů," poznamenal Přikryl. Nyní se podle něho průhlednost pohybuje nejvíce kolem 4,5 metru, protože při napouštění se ještě smývají jílovité části břehů.

Zatímco v běžných přehradách se voda teoreticky vymění jednou za tři měsíce, tak v uzavřeném Medardu za 20 až 25 let.

"Tím pádem rozvoj nežádoucích organismů - vodního květu sinic a vegetačního zákalu - bude velmi malý," dodal Ivo Přikryl.

Rekultivace lomu spočívala v částečném utěsnění dna, přisypání svahů, ve vybudování sítě cest, odvodňovacích příkopů, soustavy mělkých nádrží, napouštěcího příkopu z Ohře a v opevnění břehové linie proti vlnobití. V jihozápadní části vznikly čtyři "ptačí" ostrovy.

Už se jen čeká, až hladina nastoupá. Podařilo se tady vymodelovat břehy, poloostrovy, ostrůvky a kosy, které mají chránit pláže u městyse Svatava před většími vlnami. Břehovou linii tvoří hrubý a jemný kámen. Míří sem čím dál více cyklistů. Ti jezero objíždí po štěrkopískových cestách. Okruh měří dvanáct kilometrů.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Železnatý pramen s teplotou 11,9 stupně Celsia je nejstudenějším karlovarským...
Karlovarský Železnatý pramen znovu ožije, z pítka ale poteče pitná voda

Železnatý pramen v těsném sousedství karlovarské budovy obchodní akademie brzy znovu ožije. Z pítka, které bude ovládat fotobuňka, ovšem poteče obyčejná voda.   celý článek

Řidič čtyřkolky nezvládl zatáčku v prudkém klesání a vylítl z cesty do lesa.
Řidič na čtyřkolce havaroval bez přilby a na sjetých pneumatikách

Vrtulník letěl pro řidiče čtyřkolky, který nezvládl jízdu v lese na Chebsku. Mladý muž podle všeho podcenil bezpečnost. Jezdil bez přilby a na sjetých...  celý článek

Miliony prý získal vysoký policista v loterii a z dědictví. Ilustrační snímek
Žena nabízela sex, muž se vydával za policistu, cizinec jim naletěl

Past na cizince nachystala dvojice podvodníků z Chebska. Žena ho nalákala na sex, hned nato přispěchal její komplic a v roli falešného policisty muži naúčtoval...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.