VIDEO: Filmaři objíždějí Krušné hory a oživují staré děsivé příběhy

  • 5
Jáchymovské náměstí, ztemnělé dešťovými mraky i blížícím se soumrakem, je podivně tiché. Podzimní chlad se dere pod nehty i pod černou sutanu bratra Johana, jednoho z mála, kdo se v téhle slotě kteréhosi dne sedmnáctého století vydal ven. Ven z tepla ho vyhnala sžíravá touha po odplatě.

Vláčí s sebou vetchý žebřík, staví ho k patricijskému domu. S obrazem Panny Marie, s hlavou znetvořenou dírou po velkém hřebu, leze vzhůru po špryclech. Žene ho vztek. Chce dát celému městu vědět: k Panně Marii už se u nás doma jako u správných evangelíků naše sestra nemodlí.

Natahuje ruku s obrazem k okénku, ve kterém chce jako na pranýř vystavit zneuctěný obraz. Tu mu náhle podklouzne noha a náměstí prořízne ostrý zvuk výkřiku plného smrtelné hrůzy. Obloha jakoby ještě víc ztemněla. Johan dopadá na dlažbu pod žebříkem. Nehybné temeno mu barví krev. Rouhal se a stihl ho trest.

Střih. Totéž náměstí, stejné deštné mraky, bratr Johan s žebříkem. A kolem něj štáb filmařů okolo režiséra Petra Mikšíčka, který tu podle tři sta let staré události natáčí další díl seriálu krátkých filmů, nazvaných Krušné horory. Celkově jde o ztvárnění jedenáctého příběhu z Krušných hor. Tenhle bude první z oblasti Karlovarského kraje.

Křupne to a spadneš dozadu, úkoluje režisér herce

„Takhle zvedneš ruku s obrazem. V tu chvíli ti to podjede, jakoby to křupne, a ty spadneš dozadu. To bude nejjistější kontrolovaný pád. Tak, držím ti palce, můžeš. Akce!,“ zavolá režisér a amatérský herec Vladimír Kříž začíná stoupat po žebříku.

Stojí asi metr nad zemí, natahuje vzhůru ruku s obrazem, jenže se při tom převáží a padá do předem připravených matrací. Vedle nich jsou ještě pro jistotu papírové krabice. Je to skoro jako ve filmu s opravdovými kaskadéry. Tak tedy bratr Johan se řítí z žebříku dolů a bezpečně dopadá.

Co na to filmaři? Není to ono. Pád působí příliš opatrně, nepřesvědčivě. „Jako by ses od žebříku odrazil,“ komentuje situaci Petr Mikšíček.

Natáčení pozorují i další herci, přátelé a známí režiséra. Třeba dvojice mladých věřících ze 17. století Vendula Kaucká a Tomáš Vlk a řidič záchranné služby Jiří Šlais, dnes ovšem v kostýmu katolického kněze. Všichni tři jsou z Vejprt.

Ale zpátky k akční scéně. Johan leze znovu nahoru na žebřík a zase padá dolů do matrací. A ještě jednou do třetice. Teď už je štáb spokojen. „Snad z toho něco bude. Ten pád mi dal zabrat,“ svěřuje se Vladimír Kříž. Před kamerou je dnes jako herec poprvé v životě.

O chvíli později si lehá na štěrk s trávou, aby vznikl záběr mrtvého Johana. Že pod domem žádná není? No a? Jsme ve filmu, a štábu se vzhledem k okolí plnému aut zdálo lepší další obraz natočit asi o dvě stě metrů dál u muzea. Vladimír si lehá na totéž místo ještě jednou. Podruhé ale umírá ležící na zeleném plátně.

To kdyby při zpracování filmu vyšlo najevo, že bude přece jen lepší najít někde ukázkovou, tři sta let starou dlažbu a plátno trikem nahradit lepším povrchem.

Malé děti mohou dospělí za čas při sledování natočeného dílu uklidnit tím, že krev stékající po hlavě Johana není opravdová. Nejde ani o kečup či jinou náhražku. Nejpraktičtější způsob je dnes dodělat ji pomocí počítačové grafiky. I tak byl hercův výkon ve vlhkém podvečeru v devíti stupních docela náročný. Na holé zemi nesměl viditelně dýchat ani se klepat zimou.

Je dotočeno, rychle sbalit a zítra na další místa. Příběh, jehož část natáčejí, bude součástí trojice snímků souvisejících s Mariánskou. Ten první je o tom, jak vzniklo tamní poutní místo Maria Sorg.

„Máme domluvené další díly. Na Horní Blatné spojené s páterem Hahnem a jeho čarodějných knihách, na Božím Daru příběh o bylinách na Špičáku, legendu o zkamenělém povozu v Nových Hamrech a o jednom krutém mordu.

Došlo k němu na cestě z Vysoké Pece na Přebuz, jak se píše v kronice. V Ostrově budeme natáčet díl spojený s Einsiedelnskou kaplí a Černou Matkou boží,“ prozrazuje Petr Mikšíček.

Příběhy připomínají místa opředená legendami

Krušné horory vycházejí z legend a zajímavých příběhů z historie Krušných hor, většinou zaznamenaných v kronikách.

„Některé jsou víc hororové, některé míň, některé jsou spíš pohádky. Seriál podporuje turistiku a geocaching. Na každém místě bude schovaná keška, ze které se dozvědí lidé o historii toho místa ještě víc,“ poznamenává Mikšíček.

Již dokončené díly, které vznikají také díky podpoře Destinační agentury Krušné hory, jsou už k vidění na stránkách www.krusnehorory. cz. Chybět mezi nimi nebude ani ten s akční scénou z Jáchymova.