Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po stopách těžby uranu v Horním Slavkově provede lidi naučná stezka

  9:03aktualizováno  9:03
Přímo na místa, kde se v Horním Slavkově na Sokolovsku v padesátých letech minulého století těžila uranová ruda, zavede zájemce nová naučná stezka nazvaná Uranová golgota. Strategickou surovinu pro Sovětský svaz zde tehdy dolovaly tisíce horníků, trestanců a také politických vězňů.

Z pětadvaceti jam v hornoslavkovském revíru se do roku 1959 podařilo vytěžit celkem 2 668 tun uranu. (Ilustrační snímek) | foto: Martin Stolař, MAFRA

Stezka je asi šest kilometrů dlouhá, s dvanácti zastaveními u informačních tabulí u bývalých šachet a tam, kde stávaly lágry.

"Lidé toho o těžbě uranu ve Slavkově moc neví. Mnozí si myslí, že haldy a jámy pochází ze středověku. Je třeba si historii připomenout," řekl Milan Krištůfek, předseda občanského sdružení Permon, které stezku za 440 tisíc korun připravilo a vyznačilo s pomocí dotace z evropského fondu přeshraniční spolupráce Cíl 3.

Okruh přivede zájemce do západní části revíru, začíná u tabule stojící za sídlištěm na cestě ke koupališti. Jámy mají většinou zabetonovanou desku s trubkou jako větracím průduchem.

"Například jáma číslo 11 se nachází v areálu statku. Jáma číslo 8, kde se těžilo nejvíce, je v areálu firmy Pentar. Jeden ze čtyř trestaneckých táborů stával na místě dnešní věznice," popsal zajímavá místa na trase Krištůfek.

Na haldách skončily miliony tun hlušiny

Horní Slavkov byl součástí Jáchymovských dolů, které v listopadu 1945 založilo Československo se Sověty (Rusové také zpočátku podnik řídili). Průzkum v následujících letech ukázal, že cenné rudy je v okolí dostatek.

Z pětadvaceti zdejších jam se podařilo do roku 1959 vytěžit celkem 2 668 tun uranu. Na okolních haldách skončilo 3,2 milionu kubíků hlušiny.

"Sověti uran nutně potřebovali. Tady se k němu mohli po válce dostat okamžitě," vysvětlil Rudolf Tomíček, který o těžbě tohoto kovu na Slavkovsku napsal knihu. Slavkov se řadí až na konec žebříčku prvních deseti českých lokalit, co se týče množství vytěžené suroviny. Vede Příbram a Rožná.

Závod se potýkal s nedostatkem pracovních sil. V srpnu 1947 sem byli přesunuti nejdříve němečtí váleční zajatci. Později kriminální a političtí vězni. Město obklopovaly čtyři tábory, z nichž vedly k šachtám koridory s plotem z ostnatého drátu.

V nelidských podmínkách tu v letech 1951 až 1954 pracovali i hokejoví mistři světa Gustav Bubník, Vladimír Kobranov, Václav Roziňák a Stanislav Konopásek.

Nejintenzivněji se těžilo do poloviny 50. let. V roce 1953 měl slavkovský závod 9 241 zaměstnanců, z toho 3 885 trestanců. Časté byly smrtelné úrazy. Jen v roce 53 tu zemřelo 19 dělníků. Za celou dobu 103. Těžba skončila v roce 1959, když se zásoby a nejbohatší žíly uranové rudy vyčerpaly.

Město bylo svědkem i několika pokusů trestanců o útěk. Ten nejslavnější se odehrál v říjnu 1951. Z jedenácti uprchlíků jich pět bylo zastřeleno. Další dva skončili na popravišti později. Jednoho zabili komunisté na hranicích a jeden spáchal sebevraždu. Přežili pouze dva.

S těžbou uranu a komunistickou érou je spojena smutná část historie Horního Slavkova. Po tomto období zbylo jen torzo historické části města. Počítalo se s 18 až 20 tisíci obyvateli. Zbyl předimenzovaný dům kultury a hotel Tatran, dnes městský úřad s obchody.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký oscarový režisér Ron Howard natáčí v Lokti záběry pro svůj snímek o...
Do Karlovarského kraje míří korejští filmaři, podrobnosti o natáčení tají

Komparzisté v Karlovarském kraji dostanou šanci si vydělat. Chystá se tu natáčení velkofilmu. I když se na sociálních sítích objevila informace, že jde o...  celý článek

Zdravotní sestry a další zástupci středního zdravotnického personálu z...
Zbytek zdravotních sester v karlovarské nemocnici dosáhl svého, dostanou víc

V Karlovarské krajské nemocnici (KKN) zvýší platy o dva tisíce korun i těm zdravotním sestrám, kterých se netýká nařízení vlády s platností od 1. července.  celý článek

Podle dendrologického průzkumu, který si nechalo vedení karlovarského
Karlovy Vary se ještě více zazelenají, stromy pomůžou i proti vedru

Karlovy Vary jsou sice podle Evropské agentury pro životní prostředí nejzelenějším městem v republice, do budoucna se ovšem zazelenají ještě víc. Může za to...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.