Rudolf Klier ze sokolovského muzea si prohlíží stopy ruční práce středověkých

Rudolf Klier ze sokolovského muzea si prohlíží stopy ruční práce středověkých horníků v dolu Jeroným na Sokolovsku. Výklenky, ve kterých sedí, jako by byly vytesané k usednutí a odpočinku. | foto: Muzeum Sokolov, Martin Stolař,  MAFRA

Návštěvníci se do středověkého dolu Jeroným hned tak nepodívají

  • 1
Plánované zpřístupnění unikátně zachovalých chodeb středověkého dolu Jeroným se zatím odkládá. Muzeu v Sokolově se nepodařilo získat dotaci 30 milionů korun z Evropské unie na zpřístupnění hornického díla, které je od roku 2008 národní kulturní památkou.

Ředitel muzea Michael Rund i krajská radní pro kulturu Eva Valjentová mluví o nečekaném zklamání.

"Nikdo nám neřekl, co bylo na projektu špatně. Prostě nezískal od odborníků dost bodů při jejich subjektivním hodnocení," řekla Valjentová.

Kraj a jeho příspěvkové organizace pohoří při žádosti o evropské dotace jen výjimečně.

Důl Jeroným je součástí souboru památek zařazených do zdejší části Česko-bavorského geoparku. V rámci geoparku muzeum neuspělo ani se žádostí o evropskou dotaci na opravu bývalého děkanství v Horním Slavkově a na stavbu zázemí pro štolu č. 1 v hornickém skanzenu v Jáchymově.

Důl Jeroným

Je u bývalé obce Litrbachy-Čistá, nedaleko silnice z Krásna do Podstrání.

Hlubinně se tu začal cín dobývat na počátku 16. století, o rýžovištích v jeho okolí jsou však zmínky už od 14. století.
Rýžoviště byla vyřazena z provozu v roce 1581.

V roce 1887 se tady pokusili o znovuotevření dolu. Bylo vytěženo asi 11 tun rudy a úpravenský pokus dopadl příznivě.
O následné těžbě ovšem nejsou zprávy, jisté je jen to, že v několika komorách se těžilo ještě v roce 1905.

V roce 1941 byly provedeny geologické průzkumné vrty. Budoucí těžba se však nejevila jako rentabilní, a důl byl opět opuštěn.

Hitler prý tady chtěl za 2. světové války udělat sklad trhavin, proto je chodba ve tvaru písmene S, aby ztlumila případný výbuch.

"Budeme hledat další zdroje financí. Třeba přes tzv. Norské fondy. Máme stavební povolení, jsme připraveni," řekl ředitel Muzea Sokolov Michael Rund.

Muzeum získalo pro Jeroným aspoň sedm milionů korun na příštích pět let z ministerstva průmyslu. "Letos jsme v dole proinvestovali jeden milion korun. Nechali jsme vyvážet suť ze závalu a udělat výdřevy," upřesnil Rund.

Technická památka padesát metrů pod zemí je v Evropě unikátní svým rozsahem a pozůstatky po dobývací metodě sázení ohněm a práci želízkem a mlátkem.

Aby do dolu mohli v pláštěnkách a s přilbami na hlavách vstoupit první návštěvníci, je nutné prorazit chodbu, která spojí dvě podzemní části. Zatím je odděluje zával. Překop má měřit asi devadesát metrů. Aby se dalo projít, je třeba je chodby prohloubit a postavit chodníky a můstky.
 
Původní plán počítal s tím, že na povrchu blízko osady Podstrání vznikne pro turisty i zaměstnance moderní vstupní budova se zázemím, pokladnou, expozicí, šatnami a krytou terasou, která evokuje vstup do dolu.

Aby dům zapadl co nejlépe do chráněné oblasti Slavkovský les, má být převážně z kamene, dřeva a se zatravněnou střechou.