Eva Paříková z Ostrova (v popředí) a Tereza Šmerdová z Karlových Varů pracují...

Eva Paříková z Ostrova (v popředí) a Tereza Šmerdová z Karlových Varů pracují jako zdravotní asistentky v Karlovarské krajské nemocnici. Aby byly kvalifikovanými sestrami, musejí absolvovat další tříleté studium. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Čtyři roky studovaly, ale samy pracovat nemohou. I proto je sester málo

  • 30
V Karlovarské krajské nemocnici stále chybí zdravotní sestry. Může za to složitý systém vzdělávání, ale také blízkost hranic a tím větší šance na práci v Německu.

Rozhodly se zasvětit život pomoci druhým. Eva Paříková s Terezou Šmerdovou dnes pracují na chirurgickém oddělení karlovarské nemocnice zatím jako zdravotní asistentky.

Na to, aby se jim dalo říkat zdravotní sestry, ale musí absolvovat další školu a získat titul. Zatímco Eva už má tříletou vyšší odbornou školu za sebou, Terezu teprve čeká.

„Na zdrávku jsem nastupovala s tím, že jestli jednou budu chtít být kvalifikovaná zdravotní sestra, budu muset pokračovat ve studiu,“ říká Eva Pařízková, která se už od tohoto týdne bude pyšnit titulem DiS., tedy diplomovaný specialista.

Její kamarádka z oddělení Tereza má zatím na vyšší odbornou školu podanou přihlášku. Jestli ji vezmou, netuší.

Řešením je návrat k středoškolsky kvalifikovaným sestrám

I to je důvod, proč v Karlovarské krajské nemocnici chybí desítky kvalifikovaných zdravotních sester. I to je důvod, proč chce ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček zjednodušit systém vzdělávání nelékařského personálu nemocnic. Návrat ke středoškolsky vzdělaným kvalifikovaným sestrám je podle něj tou správnou cestou.

Pracovat jako zdravotní asistent s sebou totiž nese jak pro sestry, tak pro lékaře řadu komplikací. „Zdravotní asistent musí pracovat pod dohledem, nemůže vykonávat všechny úkony jako kvalifikované sestry,“ vysvětluje Josef März, ředitel Karlovarské krajské nemocnice.

V té v současné době chybí do optimálního stavu přibližně sedm desítek sester. Management nemocnice se proto rozhodl přilákat nové síly na až padesátitisícový příspěvek. Podle Märze na něj zareagovalo jen deset kvalifikovaných sester. „Sestry prostě nejsou,“ tvrdí ředitel.

A přitom by jich mohl být dostatek. Podle praktiků, mezi něž se řadí i ředitel nemocnice, by stačilo zjednodušit systém vzdělávání budoucích sester. Dnes po čtyřech letech opouští střední školu jako zdravotní asistentka.

„Po čtyřech letech je ale natolik kvalifikovaná, že další vzdělávání už prakticky není zapotřebí. Chtělo by to možná drobné, ale opravdu drobné změny v osnovách zdravotnických škol. Tři roky nadstavbového studia jsou z našeho pohledu zbytečné,“ říká März. Takto vzdělaná sestra by mohla hned nastoupit s většími kompetencemi.

Na nástavbě nás učili to samé jako na střední, říká sestra

Jeho slova potvrzuje i Eva Paříková, která právě v těchto dnes vyšší odbornou školu dokončuje. „Učili nás tam prakticky to samé jako na střední. Snad jen s tím rozdílem, že jsme se zabývali více druhy onemocnění. Ale to v praxi člověk moc nevyužije. Nejvíc jsem se stejně naučila v práci,“ tvrdí dívka, která hned po střední nastoupila do karlovarské nemocnice a při zaměstnávání si dodělala potřebnou kvalifikaci.

Složitý systém vzdělávání sester zavedla Česká republika ve snaze dostát pravidlům Evropské unie.

„Paradoxně tak nyní vychováváme sestry pro Evropu. I když třeba v Německu se unijních nařízení až tak striktně nedrží. Evropským požadavkům bychom dostáli třeba tím, že by praktická sestra po střední škole absolvovala jednoletou nástavbu či kurz a doplnila by si praxi,“ naznačuje možné řešení Josef März.

Právě blízkost Německa je přitom jedním z faktorů, které mají vliv na nedostatek nelékařského personálu v příhraničních nemocnicích. Nabídky třeba i padesátitisícového platu pro kvalifikovanou sestru jsou velkým lákadlem. Ani Eva Paříková, která už de facto kvalifikovanou sestrou je, ani Tereza Šmerdová ovšem o odchodu do zahraničí neuvažují.

„Neumíme německy,“ shodly se obě. „Ale to, že bych šla jinam v rámci republiky, nevylučuji,“ doplnila jedním dechem Eva Pařízková.

Složitost současného systému vzdělávání zdravotnického personálu si uvědomuje i ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. A chce problém, který podědil po svých předchůdcích, začít řešit.

„Chceme otevřít diskusi nad zákonem o vzdělávání nelékařského personálu. Návrat středoškolsky vzdělaných sestřiček je krok správným směrem,“ řekl při nedávné návštěvě Karlových Varů.

Když o změně zákona začal uvažovat, byl optimistou, co se lhůt týká. „Poznal jsem ale, že to nějaký čas potrvá,“ podotkl. Ani odborná veřejnost, ani sami lidé na ministerstvu zdravotnictví totiž nejsou zajedno v tom, jak systém vzdělávání nelékařského personálu řešit. „Ale do roka a do dne vypracujeme novelu zákona,“ přislíbil ve Varech.