Část Limnického údolí označenou jako U Koupaliště či parcely pod třemi bytovými domy, kterým místní přezdívají Jáchymovské, by v Nejdku ráda opět získala do svého majetku církev. Katastr nemovitostí sice říká, že patří městu, ale Biskupství plzeňské je jiného názoru.
Podle vedoucího jeho právního oddělení Jana Klaila nemá Nejdek na požadované nemovitosti právo, protože nebyly splněny předpoklady přechodu majetku na obec. Starostu Lubomíra Vítka (SZ) proto vyzval k jednání.
„Na katastrálním úřadě jsme zjistili, že vklad byl proveden správně, ale ony jsou tam dva zákony, trochu jdoucí proti sobě. Je to složité, a kdybychom se chtěli dobrat práva, asi by to byla otázka rozhodnutí soudu,“ uvedl starosta.
Biskupství se chce vyhnout soudu
Soudní cestě s následným správním řízením se však chce biskupství pokud možno vyhnout a hledá jiné způsoby, jak celou věc vyřešit.
„Za tento vzniklý stav není jakkoli odpovědná příslušná církevní instituce. Jsem si současně vědom, že ke vzniku tohoto protiprávního stavu nedošlo ani v období vašeho vedení obce, nicméně nezbývá mi, než se obrátit na současné vedení obce,“ zmínil ve výzvě určené starostovi Jan Klail s tím, že smyslem zákona je křivdy vypořádat, nikoli působit křivdy další.
Lubomír Vítek jej již na biskupství navštívil, a to s tím, že bez rozhodnutí nejdeckých zastupitelů nemůže vůbec nic slíbit. „Požadavek pana doktora Klaila dávám do rady, aby si to radní srovnali v hlavě a získali k tomu informace. Pak k tomu určitě jako rada uděláme nějaké usnesení, ale musí být směrem k zastupitelstvu,“ ujistil starosta.
Proti tomu, aby město pozemky o velikosti přibližně pěti fotbalových hřišť pro mezinárodní zápasy církvi vydávalo, bude nejspíš celá současná opozice. Například bývalý radní Štěpán Cingroš (ČSSD) si nemyslí, že je povinností měst a kraje vracet církvi majetky.
„Nevnímal jsem to tak při projednávání zákona v poslanecké sněmovně ani při jednání mezi církví a obcemi, kde sama církev zdůraznila, že nebude žádat majetky po obcích a krajích,“ řekl.
Města by se teď podle něj měla rozvíjet a nikoli se opět zabývat nároky na církevní historický majetek, případně hledat nějaké další pozemky na výměnu.
Biskupství označilo za historický církevní majetek v Nejdku pozemky vedené jako neplodnou půdu a manipulační plochu. Na části té největší v Limnickém údolí, která leží naproti hasičské nádrži, se kromě luk a křovin nachází také několik desítek garáží. Z její celkové výměry 50 tisíc metrů čtverečních však biskupství vzneslo nárok na zhruba polovinu.
