Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Nemocnice šetří, odmítla spolupráci s Němci a přišla tak o peníze

  • 1
Karlovarská krajská nemocnice se připravila o miliony z Evropské unie. Její ředitel Zdeněk Horák totiž ukončil spolupráci s německými klinikami na dvou připravovaných projektech přeshraniční spolupráce.

Díky první dotaci mělo v krajské nemocnici v Karlových Varech, Sokolově a Chebu vzniknout Centrum pro léčbu chronických ran, třeba bércových vředů. V rámci druhé už odborníci začali pracovat na studii, jež přinese návod, jak vybudovat přeshraniční leteckou záchranku.

Zdeněk Horák označil obě akce za zbytečné a nejasné a vyvolal tím údiv na německé straně. I proto, že bývalé vedení krajské nemocnice až do dubna letošního roku oba projekty vehementně podporovalo a podepsalo se pod ně.

"Hlavními důvody ukončení spolupráce byla neprůhlednost a doposud žádný přínos pro krajskou nemocnici," uvedl Horák.

Žádný přínos v oblasti hojení chronických ran ale zatím ani vzniknout nemohl. Ředitel akci zastavil tři týdny před schvalováním dotací z unijního programu Cíl 3. Žádost přitom v krajské nemocnici připravoval tým lidí řadu měsíců.

Horák tvrdí, že neviděl žádné dokumenty, ze kterých by bylo patrné, jak se nemocnice na spolupráci podílí. To ale podle manažerky projektu Markéty Gagro není pravda. "Předložila jsem celou složku s kooperačními smlouvami, partnerskými dohodami a projektovými žádostmi."

Za cenu úspor nemocnice ztrácí důvěryhodnost

"Je to velká škoda. Mohli jsme za devět milionů korun nakoupit pomůcky, vyškolit personál a vytvořit systém, jak začít léčit chronické rány ve všech nemocnicích jednotně. Bez této koncepce se léčba prodlužuje," řekla jedna z autorek návrhu a manažerka kvality v krajské nemocnici Helena Marcinková. Lituje, že nedostala prostor vysvětlit Horákovi, oč šlo.

Jedním z důvodů, proč se nemocnice stáhla, je i její krátkozraká snaha šetřit. Na vzniku centra pro hojení chronických ran se měla podílet deseti procenty z celkových nákladů - sumou 900 tisíc korun během tří let. Na studii pro leteckou záchranku 4 166 eury.

Krajští radní Horáka najali letos v dubnu kvůli úsporám jako krizového manažera. Za to, že ztrátu nemocnice snížil, mu před pár dny udělili odměnu 80 tisíc korun. "Srazil loňskou ztrátu 53 milionů na letošních 10 až 15 milionů. Skvělý obrat," chválí ho radní pro zdravotnictví Václav Larva (ČSSD).

Jenže obrat i za cenu toho, že se Karlovarská krajská nemocnice stala pro partnerské kliniky ve Weidenu a Annabergu ne příliš důvěryhodnou. "Vrhá to na nás špatné světlo. Jestli nemocnice nemá už ani 4 200 eur na spoluúčast, tak je na tom hodně špatně. Nechápu to. Jde přece o zvyšování kvality zdravotnictví," poznamenal místostarosta Chebu Michal Pospíšil.

Cheb jako partner v projektu letecké záchranky zůstal. Studie zmapuje možnosti další spolupráce českých a německých zdravotníků. Má zdokumentovat legislativu a financování lékařské péče. A zjistit, kdy lze ošetřovat české pacienty v Německu, zda to vůbec jde a jaké zákony je kvůli tomu třeba změnit.

Výsledkem mohla být i vrtulníková základna u sousedů, z níž by záchranáři přilétli přes hranici ke zraněnému rychleji než ti z Plzně nebo Ústí. Nápad ale naráží na spoustu problémů - hlavně na rozdíly mezi zákony obou zemí.

Kvůli nim vlastně záchranný vrtulník nesmí na druhé straně zasahovat. Občas se to sice v zájmu zdraví pacientů stane, ale všichni zodpovědní nad tím raději zavírají oči.