Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tanky Doupovské hory podle autora nové knihy neničí, ale prospívají jim

  15:49aktualizováno  15:49
Dlouhé roky nedostupná oblast Doupovských hor byla a dosud zčásti zůstává skryta. Veřejnosti se ji rozhodli přiblížit odborníci z oblasti geologie, zoologie, botaniky a dalších oborů. Málokdo třeba tuší, že se tam zachovala zkamenělina hlodavce z časů biblické potopy. A nejen to.

Jedním z autorů knihy Doupovské hory je Jan Matějů, absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval na středisku Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ve Varech a od roku 2012 je kurátorem přírodovědných sbírek v Muzeu Karlovy Vary. Věnuje se především národnímu záchrannému programu pro sysla obecného, faunistice a popularizaci přírodních fenoménů Karlovarského kraje. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Zajímavosti a poznatky o krajině, která je spojena hlavně s vojenským cvičištěm, se dostaly na stránky nové knihy nazvané jednoduše Doupovské hory.

Jedním z tvůrců je i Jan Matějů z karlovarského muzea, který vyvrací letitý mýtus. „Lidé si myslí, že tanky a transportéry oblast zničí, ale opak je pravdou,“ podotýká.

Jakou největší zajímavost jste objevili?
Je těžké vypíchnout jednu věc, zvláště pak, když jsem každou stránku důkladně četl minimálně šestkrát. Jde hlavně o to, že jich je tam více. Čtenáři se mohou například dočíst o historicky nejstarší známé zkamenělině suchozemského zvířete, která byla nalezena v Doupovských horách. Říká se mu Hlodavec z Valče. Je jeden z největších paleontologických unikátů v Evropě.

Doupovské hory

  • Pohoří leží převážně na pravém břehu řeky Ohře a jen malá část mezi Ostrovem a Kláštercem nad Ohří zasahuje také na břeh levý. Název získaly podle zaniklého města Doupov.
  • Více než polovinu plochy pohoří zabírá pro veřejnost nepřístupný Vojenský újezd Hradiště. Turistické stezky proto vedou pouze po okrajových částech hor.
  • Celé Doupovské hory jsou chráněny jako významná ptačí oblast soustavy Natura 2000 o rozloze 63 116 ha.
  • Na území je také vyhlášeno významné ptačí území o rozloze 63 000 ha. Na východním okraji se nachází Přírodní park Doupovská pahorkatina.

Čím je tak zvláštní?
Zkamenělina představovala suchozemského „svědka biblické potopy“. Informace, že se tady právě tento unikát nalezl, trochu zapadla, proto věříme, že i díky naší knize vejde více do povědomí. Dnes je uložena v sídle rodiny Schönburgů ve Waldenburgu u města Glauchau v Sasku.

Co dalšího patří k zajímavostem Doupova?
Další věc, kterou třeba lidé netuší, je to, že právě přítomnost vojáků je pro Doupovské hory pozitivní věc.

Jak je to možné?
Lidé si myslí, že tanky nebo spíš dnes transportéry oblast zničí, ale opak je pravdou. Není to zničená země. Ve vyježděných stopách od obrněných pandurů například přežívají dva kriticky ohrožené druhy korýšů. V běžné kulturní krajině už pro ně není místo, a tady se jim daří.

Dá se říct proč?
Nejsou tu žádné pesticidy a hnojiva, díky pravidelné jízdě vozidel kaluže nezarůstají, což je pro oba druhy ideální. Vypadá to možná absurdně, ale je to fakt.

Zajímavých živočichů, kteří v Doupovských horách žijí, bude zřejmě více.
Například užovka stromová. Žije v oblasti Stráže nad Ohří. Tento had je místním pozůstatkem příznivějšího klimatu před 5000 lety. Tehdy se vyskytoval ve velké části Evropy. Když se později začalo ochlazovat, stáhnul se daleko na jih. Nicméně tady v hlubokém údolí Ohře díky vhodným podmínkám jako zázrakem přežil až do dnešních dnů.

Když přišli vojáci, musely být zničeny vesnice i samotné město Doupov. I o tom píšete?
Kniha je spíše laděna přírodopisně, přesto jsme se zabývali bývalými obcemi, například z krajinářského či botanického hlediska. Tato místa zarůstají lesem překvapivě rychleji, než jsme si mysleli. Je zajímavé sledovat, jak rychle si příroda bere zpět, co je její.

Do části hor se lidé nemohou podívat, neboť tam cvičí vojáci. Jaká s nimi byla spolupráce?
S povolením ke vstupu nikdy nebyl problém. Musím poděkovat Vojenskému újezdu Hradiště za výbornou domluvu. Musím se opakovat, opravdu jen účast armády zachránila tuto oblast.

Proč o Doupově píšete až nyní?
V roce 2008 se na popud ministerstva životního prostředí připravovala chráněná krajinná oblast Doupovské hory. K tomuto záměru vznikla řada dokumentů, které v sobě schraňovaly mnoho informací o živé či neživé přírodě a tak podobně. Nakonec ale práce skončila bez užitku v šuplíku, neboť nepanoval souhlas se vznikem krajinné chráněné oblasti.

Chápu tedy dobře, že jste nechtěli, aby ty informace zanikly?
Přesně tak. Navíc podobný záměr s Doupovem už byl i v 80. letech minulého století, ale výsledek byl stejný. Při přípravě aktuálních podkladů spolupracovalo hned několik odborníků, a jak jsme byli v kontaktu, tak padl návrh, abychom vytvořili publikaci pro veřejnost.

Existují nějaké starší publikace?
Když se podíváte, je mnoho publikací o Krkonoších nebo Šumavě, ale o Doupovských horách neexistuje nic. Pomineme-li německy psaný vlastivědný sešit ze série Sudetendeutsche Heimatgaue Viktora Kallera z roku 1926, nic, co by popisovalo toto pohoří od přírodních podmínek po historii, neexistuje.

Jak kniha vznikla?
Hledali jsme odborníky, například i na vodu a klima. Připravili jsme si osnovu a dohodli se, kdo co bude dělat. Všichni pracovali bez nároku na honorář a často na úkor volného času. Spojilo se čtyřicet nadšených lidí.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.