"Vodopád pamatují ještě místní starousedlíci. Říkali mu ledopád, protože 10 až 12 stupňů teplá voda vyvěrala z podloží i v zimě. Při cestě vodopádem začala zamrzat a vytvořila velmi romantické krápníkové sestavy," popsal ředitel obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka Miroslav Perout.
Mattoniho vodopád v Kyselce na dobové fotografii z roku 1902.
Na obnově vodopádu pracoval s dobrovolníky z Kyselky, obyvateli okolních vesnic a zaměstnanci z obecně prospěšné společnosti letos od jara.
Karlovarský historik Stanislav Burachovič uvedl, že se přesné datum vybudování vodopádu nedochovalo. Součástí zámeckého parku se stal kolem roku 1880. "U vodopádu, který přetínal promenády, stáli podle dobových obrázků zahradní trpaslíci a skřítkové. Lázeňským pacientům se líbili," řekl historik.
Žádné trpaslíky lidé v pátek neuvidí. Vystavena ale bude zrestaurovaná figurální vitráž z kupole Ottova pavilonu. Její torzo leželo v sutinách.
V květnu se do parku v Kyselce po osmi letech vrátila kopie soch zakladatele lázní Heinricha von Mattoniho (více čtěte zde). Druhou noblesou po soše je vodopád. "Jsme rádi, že se nám jej podařilo Kyselce zachránit," řekl Miroslav Perout. Se spolupracovníky zajišťuje obnovu Ottovy kolonády a dalších budov.
Na záchranu lázeňských budov ve středu přispěl Karlovarský kraj. Zástupci společnosti Lázně Kyselka převzali od hejtmana Josefa Novotného šek na půl milionu korun.
Peníze by měly posloužit na záchranu Jindřichova a Švýcarského dvoru, objektu Vilemína a obnovu prostranství v areálu bývalých lázní. Stejnou částkou kraj společnosti zřejmě pomůže i příští rok, rozpočet s tím počítá.
