Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: iDNES.cz

Nemocnice v kraji zahlcují vlny dat ze stále chytřejších přístrojů

  • 3
Tsunami obrazových dat. Tak označuje ministerstvo zdravotnictví jev z posledních let, kdy nemocnice začaly využívat moderní přístroje. Data z nich kromě pomoci lékařům při diagnózách přidělávají vrásky IT specialistům.

Dat je příliš mnoho a podle vyjádření nemocnic jich bude stále víc. Jen ve špitálech Karlovarské krajské nemocnice zabrala za posledních sedm let, odkdy jsou data plošně digitalizována, celkem dvanáct terabytů.

„Díky evropským dotacím jsme za šest milionů korun zakoupili čtyři datová úložiště jedno o velikosti 24 terabytů. Ta mají možnost na budoucí rozšíření na 48 terabytů. Což nám podle našich zkušeností vyřeší problém na pět let. Poté budeme muset opět rozšiřovat,“ upozornil mluvčí Karlovarské krajské nemocnice Vladislav Podracký.

Kolik dat je na co potřeba

  • Vyšetření na CT má v průměru 100 megabyte, ale běžně i 1 gigabyte.
  • Vyšetření pomocí magnetická rezonance zabere kolem 80 megabyte.
  • Rentgen má přibližně 4 megabyty.

Poznámka: 1 terabyte má 1 024 gigabajtů, to je zhruba velikost, kterou pojme 218 DVD.

Digitalizace dat však přináší nemalé výhody. „Dříve, když lékař potřeboval záznam pacienta, muselo se do archivu. Dnes stačí pár kliků a úderů do klávesnice a doktor má vše potřebné před sebou,“ uvedl zásadní přínos techniky Podracký.

Totéž platí i pro snímky z rentgenů, CT či ultrazvuku. „Stále však přístroje neumí najít problém samy od sebe. Oko specialisty je vždy přesnější,“ upozorňuje mluvčí nemocnice.

Digitalizace pomáhá i v tom, že uchová například rentgenový snímek ve stoprocentní kvalitě i desítky let. Zatímco dříve se kvalita snímku časem zhoršovala.

Karlovarská a chebská nemocnice jsou propojeny, to však neplatí u dalších nemocnic v celé České republice.

„Tato varianta se testovala, dokonce jsme na to částečně připraveni, ale je to otázkou nejvyššího zabezpečení. Navíc by se vše muselo řešit systémově a všechna zdravotnická centra by musela využívat jeden systém,“ komentoval Podracký.

To je cíl ministerstva zdravotnictví, jež chce vytvořit podmínky pro komunikaci mezi poskytovateli zdravotních služeb.

„Vše je připravované v pětileté Národní strategii elektronického zdravotnictví, která bude dokončena v roce 2016. Jejím předstupněm je Akční plán elektronizace zdravotnictví přijatý letos na podzim vládou v rámci Národní strategie Zdraví 2020,“ uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.

Očekává se celková podpora Národní strategie elektronického zdravotnictví v rámci ESI fondů IROP a OPZ v objemu přibližně jedné miliardy korun.

Samoplátci si mohou data odnést

Odnést si svůj rentgen na flash disku či DVD na památku není možné. Nemocnice totiž může vydat lékařské záznamy pouze po vyžádání jiného lékaře.

Jiná situace je u samoplátců. „Nejčastějším příkladem jsou turisté z jiných zemí. Těm data předáme, aby jejich ošetřující lékař v cizině věděl, co se vše stalo,“ řekl mluvčí.

Denně krajská nemocnice jako celek vyprodukuje v komprimovaném stavu téměř 11 gigabytů. A samotní lékaři si nemohou digitalizaci vynachválit.

„Před deseti patnácti lety to bylo složité. Vše jsme museli tisknout na speciální tiskárně,“ vysvětluje primář Oddělení nukleární medicíny Jan Valeš. Ten vzpomíná, jak velkým skokem bylo i pořízení stroje, který dokázal tisknout i přes tiskárnu, již si každý mohl koupit domů.

„Přenositelnost dat, kvalitní snímky. To vše jsou výhody digitalizace,“ nemůže si vynachválit moderní přístroje.

K velkému množství dat u nemocnic přispívají i české zákony. Ty nemocnicím nařizují uchovávat některé záznamy po řadu let v archivu. „U ambulantních záznamů jsme povinni je schraňovat pět let. Co se týká chorobopisů našich pacientů, tak ta činí 100 let. A pitevní protokoly dokonce musíme mít archivované po dobu 150 let,“ prozradil mluvčí nemocnice.

Důvodů, proč tomu tak je, je více. „Některé mohou sloužit jako studijní materiál, další poté i jako záznam pro lékaře, který potřebuje znát nemoci příbuzného, aby přišel na diagnózu u jeho současníka,“ uvedl věc na pravou míru Podracký.

I přes velký nástup moderních technologií si nemůže Karlovarská nemocnice vynachválit desítky let známý způsob přenosu materiálů. Řeč je o potrubní poště.

„Ta dokáže to, co nedokáže žádná digitalizovaná technologie, protože umí přenášet fyzický materiál. Například poslat vzorek krve do laboratoře nám takto zabere čas v řádu několika desítek vteřin,“ doplnil na závěr mluvčí nemocnice.