Holubi také hnízdí na střechách a v nejrůznějších dutinách, kde se ukládá jejich trus. Spolu s peřím, zbytky hnízd a potravy může ucpávat větrací systémy a systémy pro odtok vody. Ptáci navíc přenášejí řadu nebezpečných nákaz, parazitů a roztočů, z nichž mnozí jsou nebezpeční i pro člověka.
„V rámci odchytu byly na domy s plochými střechami umístěny speciální klece s návnadou. Jedná se zejména o domy na sídlištích Skalka, Hradčany, Spáleniště, kolem nádraží a v městské památkové rezervaci. Tam všude byl zjištěn vysoký výskyt holubů,“ uvedl chebský místostarosta Zdeněk Hrkal.
Odchyt, který potrvá až do jara, přijde městskou pokladnu odhadem na 120 tisíc korun. „K tomu by se jistě daly připočítat i škody, které hejna ve městě působí. Například nutnost tlakové očisty fasád, pomníků a soch či častější mytí komunikací,“ řekl Hrkal.
Místostarosta doplnil, že účinnost odchytů snižuje i prodej domů z majetku města do soukromých rukou. Umístění odchytových klecí na střechy takových domů je podle jeho slov zcela v režii vlastníka.
„Klece kontroluji několikrát týdně,“ uvedl Jan Balga ze Záchranné stanice pro handicapovaná zvířata při rezervaci SOOS u Františkových Lázní. Odhadl, že holubí populace v Chebu čítá přibližně 2,5 tisíce kusů. Přibližně tisícovku jich plánuje odlovit.
K přemnožení holubů přispívá, že je lidé krmí
Ptáka do klece láká volavka, kterou je holubice, a nasypané krmení. Jakmile je holub uvnitř, důmyslný systém mu už neumožní vylézt ven. Odchycení holubi jsou poté zákonným způsobem hubeni, část z nich poslouží jako krmivo pro dravé ptáky v záchranné stanici.
„Pro přemnožení holubů je zásadní dostatek potravy. Proto by lidé divoké holuby ve městech neměli krmit. Také majitelé domů by měli dohlédnout, zda mají uzavřeny vikýře a další vstupy na půdu. Jinak hrozí, že jim celý půdní prostor holubi zaneřádí svým trusem,“ apeluje Balga.
Odborníci varují, že až 40 procent holubů může být infikováno klíšťovou encefalitidou, která je přenosná na člověka. Jejich těla mohou hostit i některé další nebezpečné prvoky, parazity a roztoče, z nichž řada přežívá v holubím trusu a v trámech na půdách. V krajním případě mohou napadnout domácí mazlíčky nebo dokonce člověka. Lidem mohou nejen sát krev, ale i způsobovat nejrůznější alergie.
Likvidace holubů je přitom nekonečný boj. Ptáci se totiž dokážou nástrahám přizpůsobit a vyhnout. „Ne nadarmo se říká, že divoký holub je vlastně létající potkan,“ doplnil Balga.
