Slavkovský les mohou lidé poznat díky naučné stezce na Kladské.

Slavkovský les mohou lidé poznat díky naučné stezce na Kladské. | foto: Martin Stolař, MF DNES

Vzácný orel je ve Slavkovském lese zase doma. Po třiceti letech

  • 1
Objev číslo jedna. Takový význam přikládají ochránci přírody tomu, že ve Slavkovském lese nalezli hnízdo orla křiklavého. Vzácný druh opeřence, zapsaného na červeném seznamu ohrožených druhů, se zde uhnízdil poprvé po třiceti letech.

Senzační objev potěšil přírodovědce v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Uhnízdil se tu jeden pár vzácného orla křiklavého, který jinak přes Česko jen přelétá z afrických zimovišť na sever a východ Evropy. Ornitologům se podařilo najít jeho hnízdo, a je to tak první prokázané hnízdění na území České republiky po třiceti letech.

Ochránci přírody raději ani nezveřejnili, kde v chráněné oblasti se orli křiklaví usadili. To aby nikdo dravce nerušil. Odborníci zde pozorovali párek dravců od roku 2009. Až nedávno se jim podařilo objevit hnízdo. Poprvé po třech desítkách let.

"Že tu hnízdí, je zásadní věc, velká zajímavost a objev číslo jedna," řekl Přemysl Tájek ze správy CHKO při výročním setkání příznivců Slavkovského lesa v Mariánských Lázních, kde se odborníci chlubí významnými událostmi uplynulého roku.

Nejblíže hnízdí orel křiklavý v Sasku

Orel křiklavý připomíná velikostí spíš káně, ale za letu má typickou siluetu dravce. Je zapsán na červeném seznamu ohrožených druhů. Jeho populace se v Evropě odhaduje na zhruba 10 tisíc párů.

"Nejblíže hnízdí v Sasku, odkud se sem zřejmě rozšířil. Živí se hlavně hmyzem a plazy. Šťastlivci ho mohou pozorovat i na otevřených loukách, nechová se příliš jako orel, chodí v trávě a sbírá kobylky," přiblížila zooložka Pavla Tájková z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Dalším výrazným počinem je nález netopýra brvitého. Ten se vyskytuje hlavně na Moravě. Vloni natrefili zoologové na jeden exemplář i ve Slavkovském lese, konkrétně v zimovišti v dole Jeroným u Čisté.

"Naše pozorování potvrzuje trend, že netopýr brvitý se postupně rozšiřuje z Moravy a pravděpodobně začíná pronikat do západních Čech," míní Přemysl Tájek.

Rašeliniště na seznamu světových mokřadů

Za velký úspěch přírodovědci pokládají, že prosadili zapsání soustavy pramenných vývěrů a rašelinišť na seznam mokřadů světového významu. Jde o tzv. ramsarské lokality – podle ramsarské úmluvy, v níž se k ochraně vybraných mokřadů přihlásilo přes 160 států.

V Česku je těchto cenných míst zatím čtrnáct. Ve Slavkovském lese se vloni vyhlášená ramsarská lokalita z velké části překrývá se stávajícími rezervacemi, například Kladskými rašelinami. Tvoří jakousi filtrační zónu pro minerální prameny, které vyvěrají v lázeňském trojúhelníku.

Zároveň jsou zdejší mokřady domovem pro ohrožené druhy živočichů a rostlin. Třeba pro vzácnou ostřici dvoudomou nebo střevlíka Ménétriésova, který se vyskytuje v Česku už jen na Šumavě a v Krušných horách. Nebo pro žluťáska borůvkového, jehož housenky žijí jen na jediné rostlině – vlohyni bahenní.

"Ramsarská lokalita je slušivá mezinárodně uznávaná nálepka. O mokřadech v naší chráněné oblasti se toho před deseti lety ještě tolik nevědělo, byly málo probádané. Díky intenzivnějšímu výzkumu se podařilo najít množství chráněných druhů. Hlavně bezobratlých živočichů. Je to fenomenální území," vylíčil Přemysl Tájek.

Typickou ukázkou je třeba miniaturní řasa rozsivka, která se vyskytuje jen na třech místech na světě.

Správa chráněné krajinné oblasti připravuje vyhlášení tří nových rezervací ve Slavkovském lese. Jejich výběru předcházely mnohaleté průzkumy.

Statut přírodní památky získá lokalita Čertkus u Horního Kramolína, jedna z lokalit s nejčetnějším výskytem hnědáska chrastavcového v České republice. Jde o jednoho z nejvzácnějších denních motýlů v Evropě.

Za rezervaci budou prohlášeny i Kounické louky na východě chráněné oblasti (vyskytuje se tam stejný druh motýla a vzácné rostliny) a Velikonoční rybník u Mnichova se vzácnými druhy obojživelníků a vážek.