Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

Už leze, hlásil otec-porodník operátorce. Ani si nevšiml, že je to kluk

  • 6
Bylo to možná nejdelších sedm minut v jeho životě. Krátká chvilka, na jejímž konci byl krásný dárek. Miminko. Pro tatínka z Chebu možná o to cennější, že jej přivedl na svět sám. Samozřejmě pod dohledem zkušené operátorky záchranky. Ta rodiče navigovala po telefonu.

Operátorka Jana Fojtlová sice bezprostředně poté, co otec zavolal záchranku, vyslala na místo sanitu, dítě si však postavilo hlavu. Na svět se rozhodlo přijít v překotném tempu měsíc před plánovaným termínem.

Rady operátorky přišly opravdu v hodině dvanácté. „Už prý leze ven, říká manželka,“ reagoval tatínek na dotaz Jany Fojtlové, po kolika minutách má žena, která rodila své třetí dítě, kontrakce.

Operátorka záchranářů Jana Fojtlová.

„Spolupráce obou rodičů byla skvělá a společně se podařilo porodit dítě během dvou minut,“ popsala situaci bezprostředně po porodu operátorka.

O tom, že to byl kalup, svědčí i fakt, že se tatínek ani nestihl podívat, jestli má děvče nebo kluka. „Ježíš, to jsem ani nestihl! Vydržte. Chlapečka!“ reagoval otec a porodník v jedné osobě na to, když jej Jana Fojtlová upozornila na tento „drobný“ detail.

Jana Fojtlová zažila na záchrance, kam přišla počátkem devadesátých let, už kdeco. Porod po telefonu však poprvé. „Ono ne vše, co nám oznamovatelé řeknou, musí být nutně pravda,“ řekla operátorka.

To, že jde v tomto případě opravdu do tuhého, poznala v okamžiku, kdy v pozadí hovoru slyšela křik. „To je moje žena,“ ujistil ji otec dítěte.

Důležité bylo vyprostit ramínka, pak už dítě vyklouzne samo

Porod jako takový byl otázkou okamžiku. „Vlastně jsem ani nestihla pořádně něco říct. Jen jsem tatínkovi radila, jak má vyprostit ramínka, pak už dítě vyklouzne na svět samo,“ vylíčila telefonický porod operátorka.

Bezprostředně po něm bylo důležité, aby miminko nevykrvácelo do matky. Muselo být proto níž, než ona. To vše Jana Fojtlová kladla otci na srdce. Úspěšně. Krátce po porodu dorazila na místo osádka sanitky, která se o matku a dítě postarala.

Operátorky Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje jsou sice slyšet, ale vidět ne. „Jsme anonymní,“ poukázala Jana Fojtlová.

To, že veškerou slávu a slova díků takříkajíc slíznou posádky sanitek, ji moc nermoutí. „Jsme na to zvyklé. Stačí nám dobrý pocit z naší práce,“ dodala zdravotní sestra, která za svou kariéru vystřídala několik oddělení nemocnice, ale pracovala také v ordinaci závodního lékaře.

Za práci u záchranky loni od sokolovského starosty Jana Picky dostala Medaili za zásluhy (více čtěte zde).