Terasa Mlýnské kolonády v Karlových Varech

Terasa Mlýnské kolonády v Karlových Varech | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Němci ji chtěli zbourat. Teď terasa Mlýnské kolonády uchvacuje turisty

  • 2
Stovky nadšených turistů z celého světa míří každý den na dočasně otevřenou terasu karlovarské Mlýnské kolonády, aby si z ní prohlédly centrum Karlových Varů. Terasa bude pro veřejnost přístupná jen do konce září. Pak se kvůli pokračování oprav zase uzavře.

Turistu Miloslava Kvasničku z Teplic zaujaly na Mlýnské kolonádě otevřené dveře, které vedou vzhůru do Zítkova pavilonu a na kolonádní terasu. Ta je po třinácti letech, kdy začala rekonstrukce lázeňské stavby, poprvé provizorně přístupná pro veřejnost. „Je to nádhera,“ radoval se Tepličan z rozhledu po údolí říčky Teplé.

Zaujala jej i puklina ve skále - zřídelní zlom - schovaná za terasou. Přírodní fenomén je volně vidět na jediném místě v celých Karlových Varech, protože je jinde zastavěný.

„Při pohledu na proteplenou skalní puklinu s teplomilnými řasami si představte Karlovy Vary před tisícem let. Puklina, ze které prýští všechny karlovarské prameny, vede téměř pod celým městem. Podívejte se na bezejmenný pramen, který se nepije,“ upozornil v úterý turisty zaměstnanec Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád Libor Huml. Na terase a v Zítkově pavilonu je vždy od 10 do 18 hodin, kdy je otevřeno.

Kouření přísně zakázáno

Od konce července se přicházejí porozhlédnout po centru lázní stovky turistů denně. Přijíždějí z Peru, Argentiny, Číny, Japonska, Koreje, Nového Zélandu i odjinud. Zatím se čeká na hosty z Afriky.

Ne všichni turisté dělají Liboru Humlovi radost. V pondělí si jeden pár chtěl na terase zapálit cigaretu. Přitom v prostorách kolonády platí přísný zákaz kouření.

„Někteří lidé také mají chuť podepisovat se do pískovce klíčem. Chodí sem i ‚dětští sebevrazi‘, kteří si stoupají k sochám na ochozu. Podobné chutě mají i dospělí,“ posteskl si Libor Huml.

Nechybělo mnoho a Mlýnská kolonáda, dokončená v roce 1881 podle plánu architekta Josefa Zítka, málem vzala za své. Včetně soch, které na terase představují dvanáct měsíců.

Jak se totiž turisté při výkladu dozvěděli, někteří Němci v karlovarském zastupitelstvu ještě před dokončením kolonády navrhovali, že by bylo nejlepší celou stavbu strhnout. Místo ní chtěli objekt z kovu. S podobným návrhem přišli zastupitelé po listopadu 1989. Pro změnu chtěli zbourat Vřídelní kolonádu.

Kolonádu čekají další opravy

Komplexní postupná rekonstrukce Mlýnské kolonády začala v roce 2000. Příčinou byl stále se zhoršující stav a alarmující znalecké posudky. Celkem je hotovo pět etap, při kterých Karlovy Vary proinvestovaly 62 milionů korun.

„V další, VI. etapě rekonstrukce Mlýnské kolonády, předpokládáme vybudování kavárny v prostorách Zítkova pavilonu. Odhadované náklady včetně prací na zázemí kavárny činí 11 milionů korun. Uvidíme, jak bude příští rok městský rozpočet myslet na Mlýnskou kolonádu,“ uvedl ředitel Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád Milan Trnka.

V mimořádně otevřeném Zítkově pavilonu přibližuje historii Mlýnské kolonády i život jejího architekta celkem 23 naučných panelů. Mimo jiné upozorňují na úvodní jímání Mlýnského pramene či historii Tereziiných pramenů za kolonádou. Jméno dostaly po Marii Terezii. Vyvěrají dodnes, ale slouží jen jako měřící body.

Při posledních etapách rekonstrukce kolonády přijdou na řadu i kamenické prvky. Jde například o odstranění umělých pískovcových vysprávek z 80. let minulého století. Pokračovat budou i práce v suterénu kolonádní budovy. Investice jsou odhadovány na 55 milionů korun.