Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Geolog pátrá, kam se v krasové oblasti na Chebsku ztrácí potok

  9:37aktualizováno  9:37
Zapadlý koutek Chebska mezi vesničkami Vysoká a Háj dlouhá léta ukrýval tajemství. Nejzápadnější českou krasovou oblast s potokem, který se ztrácí v podzemí, a několika jeskyněmi. Nikdo o ní nic nevěděl.

Mariánskolázeňský geolog Miroslav Marek se už patnáct let věnuje průzkumu Dyleňského krasu. | foto: Petr Przeczek, 5plus2.cz

Oblast patřila až do roku 1989 do zakázaného hraničního pásma a kromě několika místních obyvatel a pohraničníků sem nikdo nesměl. A ani po sametové revoluci sem turisté nenašli cestu.

Až v roce 1999 regionální historik Zdeněk Buchtele. Při jedné z jeho cest ho doprovázel i jeho brněnský kmotr. A právě spolu objevili místo, kde místní potok mizí v podzemí, tedy krasový ponor. Zdeněk Buchtele mu dal název Kmotrovo propadání. V roce 2004 svůj objev zveřejnil v časopise Arnika, kde si ho všiml mariánskolázeňský geolog Miroslav Marek.

„Prošel jsem celou oblast a v mnoha lomech jsem objevil krasové pukliny a dutiny. Nebyly průlezné, byly malé,“ dodal. A tak se vrhl do podrobného zkoumání celé lokality. Nejdříve byl sám, později se k němu přidalo pár dalších nadšenců.

„Jedná se o území o rozloze zhruba dvou kilometrů čtverečních. Nejzajímavější je krasový ponor - Kmotrovo propadání. Je to otevřený ponor, potůček vtéká do jeskyně.“

Navíc Miroslav Marek a jeho kolegové speleologové objevili ještě tři jeskyně: Hájskou, Dyleňskou a Permoníků, které postupně čistí od nejrůznějších sedimentů. Kmotrovo propadání ale celou skupinu zaměstnává nejvíc.

„Už patnáct let se snažíme zjistit, kdy voda z ponoru znovu vyvěrá na povrch,“ vysvětlil Jaromír Bartoš z mariánskolázeňského muzea, které zkoumání Dyleňského krasu zaštítilo a v těchto dnech vydalo i sborník, který výsledky bádání představuje.

„Do potoka nad ponorem jsme nalili třeba roztok soli a sledovali, ve kterých pramenech v okolí se sůl objeví. Zatím se nám to nepodařilo. Už jsme ale domluveni s doktorem Bruthansem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, což je náš přední krasový hydrogeolog, že nám v tom pomůže,“ osvětlil Marek další plány do budoucnosti.

Jeskyně Dyleňského krasu nejsou sice příliš velké, ale vstup do nich je možný jen s jeskyňářským vybavením a na vlastní nebezpečí.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký oscarový režisér Ron Howard natáčí v Lokti záběry pro svůj snímek o...
Do Karlovarského kraje míří korejští filmaři, podrobnosti o natáčení tají

Komparzisté v Karlovarském kraji dostanou šanci si vydělat. Chystá se tu natáčení velkofilmu. I když se na sociálních sítích objevila informace, že jde o...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Firmy chtějí mladé lidi, jako bonus jim nabídnou firemní školky

Firemní školky. To je další z bonusů pro zaměstnance, který rezonuje v ředitelnách všech významných zaměstnavatelů v regionu. Aktuálně se jím začínají vážně...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Lidé zaplatili předem za vojenské předměty i zlaté mince, nic nedostali

Podvodníkům na sociálních sítích naletělo hned několik lidí. Za slibované vojenské předměty nebo zlaté mince zaplatili předem, své zboží ale nikdy nedostali.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.