V ČSSD Pavel Poc působí od roku 1997. Nyní byl podruhé zvolen europoslancem.

V ČSSD Pavel Poc působí od roku 1997. Nyní byl podruhé zvolen europoslancem. | foto: Martin Stolař, MAFRA

EU je složitá, měla by směřovat k federaci, říká europoslanec

  • 2
Jediným zástupcem Karlovarského kraje v Evropském parlamentu zůstává Pavel Poc z Valů u Mariánských Lázní. Ve víkendových volbách obhájil křeslo v Bruselu ze 3. místa na kandidátce ČSSD. "V EU je těžké se vyznat, učil jsem se to několik let," říká.

Zájem občanů v regionu o eurovolby dramaticky klesl na 14 procent a i Pocova sociální demokracie zaznamenala výrazný pád z 25 na 14 procent. "Výsledek ČSSD beru se smutkem. Nemám představu, co se stalo. Spekuloval bych," řekl staronový europoslanec.

Jak si vysvětlujete propad sociální demokracie?
V tuto chvíli výsledky analyzujeme. Na hodnocení si zatím netroufám. Se zděšením jsem zjistil, že i v pražských obvodech, kde se zároveň konala referenda o zákazu hracích automatů, se volební účast pohybovala jen kolem 25 procent. To je šokující. Absolutně jsem nečekal účast tak nízkou. Nechci nikoho obviňovat a říkat, jestli za to mohou politici nebo média.

Kdo je RNDr. Pavel Poc

  • podruhé zvolen za ČSSD do EP
  • žije ve Valech u Mariánských Lázní
  • narozen 1964 v Havlíčkově Brodě
  • absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
  • v roce 1991 změnil působiště, z etologické laboratoře FÚ ČSAV přesídlil do Mariánských Lázní na post městského ekologa
  • 1993 - stal se vedoucím odboru životního prostředí na MěÚ v M. Lázních
  • 1997 - vstoupil do ČSSD
  • 1998 - zvolen místostarostou ML
  • 2003 - vstoupil do společnosti Zahradní a parková jako její společník, jednatel a obch. ředitel
  • 2005 - zvolen krajským předsedou ČSSD
  • 2009 - zvolen poslancem EP, ukončil působení jednatele v Zahradní a parkové

Myslíte, že nízká účast bude mít důsledky? Že s kolegy spustíte třeba osvětovou ofenzivu?
Nemyslím si, protože v některých zemích naopak volební účast vyrostla. Není tedy na místě diskutovat, jestli v České republice je to chyba europarlamentu. Asi se tady doma nad tím budeme muset zamyslet my politici i média.

ČSSD nevyhrála ani u vás "doma" ve Valech a v sousedních Mariánských Lázních. Mrzí vás to?
Ano, samozřejmě mě to mrzí.

Když se ohlédnete za pětiletým působením v Evropském parlamentu, které tři věci považujete za vaše největší úspěchy?
Určitě je to otázka boje s rakovinou tlustého střeva - Evropský parlament k ní přijal v roce 2010 prohlášení. To je dobrý počin známý mezi odbornou veřejností. Bohužel do českých médií nebyl připuštěn.

Za docela dobrý kousek považuji, že se mi jako jedinému českému europoslanci podařilo navrhnout a prosadit odmítnutí konkrétního předpisu - tzv. semínkového nařízení (považováno za nebezpečné pro české výrobce osiv), které navrhla Evropská komise. Byla kolem toho poměrně velká mediální smršť.

Za zmínku stojí i to, že jsem jako nový europoslanec dostal na starosti velkou legislativní zprávu. Úspěšně jsem připravil zprávu týkající se nařízení o omezení invazních nepůvodních rostlin. Poměrně dobře jsem také jako stínový zpravodaj pojal ochranu energetických zájmů České republiky, konkrétně ve směru k jaderné energetice.

Když nařízení o omezení invazních nepůvodních druhů zjednoduším na hubení bolševníku, je to tak, že různé země musí při likvidaci plevele postupovat společně?
Když to zjednodušíme na dřeň, tak ano.

Zmínil jste i energetiku. Například Sokolovská uhelná úpí pod tíhou plateb za emisní povolenky. Nemohl jste ovlivnit, aby povolenky nevysávaly peníze z firem, které jsou pro regiony důležité?
U emisních povolenek se udělalo maximum. Systém je špatný, já ho kritizuji od začátku. Emisní povolenky jako takové jsou nesmysl, selhání bylo fatální. Komise dostala za úkol intenzivně připravovat nové řešení. Je otázkou, jak se s tím nová Evropská komise vypořádá.

K prevenci proti rakovině: Proč jste si vybral zrovna tohle téma?
Ono si vybralo mě. Někdy v roce 2009 za mnou přišli zástupci evropských gastroenterologů s otázkou rakoviny tlustého střeva. Překvapilo mě, že na tuto nemoc umírá ročně 150 tisíc lidí. Příšerné číslo.

Určil jste si pro příštích pět let nějaké priority? Nebo věci berete, jak přijdou?
Teď už ne, protože mám představu, co mě čeká. Agend je celá řada. Například endokrinní disruptory, což zní možná exoticky, ale jde o látky, které jsou v našem prostředí a v téměř neměřitelných koncentracích narušují hormonální systém. A vznikají z toho komplikované zdravotní problémy včetně rakoviny. Připravuje se k tomu velká legislativa. Druhé téma jsou "semínka", která se určitě vrátí. A třetí - invazní nepůvodní druhy, jejichž seznam Evropská komise bude muset vydat. A musíme ho pohlídat.

Ještě k bolševníku. Tím, že jste prosadil směrnici pro omezení invazních rostlin a zároveň vaše rodina vlastní firmu, která se zabývá hubením bolševníku, jste se potenciálně dostal do střetu zájmů.
Hloupost. Firma Zahradní a parková není firma na hubení bolševníku. Tahle obyčejná zahradnická firma před nějakou dobou dělala jednu zakázku na likvidaci bolševníku v hodnotě půl procenta obratu. Nyní už se o podobné zakázky neuchází. Nejsem hloupý, abych na sobě nechal takové podezření. Požádal jsem jednatele Zahradní a parkové, aby už do těchto zakázek nechodil.

A i kdyby, tak nejde o střet zájmů. Já jsem onou směrnicí v Evropském parlamentu nevytvořil společenskou poptávku. To nařízení má pouze koordinovat postup členských států.

K eurodotacím. Myslíte, že peníze byly využity správně? A je dobře, že všechny kraje budou moci čerpat peníze už jen z jednoho společného regionálního programu?
Je to špatná cesta, kterou nastartoval bývalý ministr financí. Hlavní chybou bylo, že se s dotačními programy v mnoha případech spekulovalo a šetřily se peníze třeba na pražskou čistírnu odpadních vod. Tyto peníze propadnou. Vůbec bych neřekl, že největším problémem byly regionální operační programy. Jestli se někdo pokusil peníze zneužít, tak zaplať pánbůh bude zavřený. Za ztracenou a už nenapravitelnou příležitost považuji nečerpání dotací v oblasti životního prostředí nebo dopravy na národní úrovni.

Kam až by podle vás měla zajít Evropská unie v procesu sjednocování členských států?
Měli bychom směřovat k federaci. Jednoznačně. Ale s většími nebo menšími kompetencemi v jednotlivých oblastech. O každé oblasti bychom mohli vést samostatný dlouhý rozhovor, proč to či ono nechat na národní úrovni. Nynější stav se mi ale prostě nelíbí. A z jednoduchého důvodu, v němž se možná dají najít kořeny nízké volební účasti. Bez dlouhodobého poznávání je EU pro lidi velmi nepřehledná. Není jim jasné, co má na starosti stát a co Evropská unie. Měly by se jasně vyřešit tyto kompetence. Třeba na společné obranné politice by se daly ušetřit neuvěřitelné peníze.

Když jsem tak o víkendu poslouchal některé názory lidí, říkali, že Brusel je pro ně daleko, španělská vesnice. Že nerozumí Unii, nevidí její přínosy. Rozumíte hlasům občanů, pro které je EU příliš imaginární a vzdálená?
Samozřejmě je chápu. Já sám jsem se několik let učil, co je Evropská unie. Že tomu dnes rozumím, ze mě nedělá nafoukance. EU je tak složitý komplex, že je těžké se v něm vyznat. V Německu se to podařilo lidem vysvětlit, u nás zatím ne.

Může český europoslanec pomáhat regionu, odkud pochází, nebo je to hloupost?
Není to hloupost. Jestliže v souvislosti s jadernou energetikou řeším problém, který má elektrárna Dukovany, tak mohu už jen tvarováním legislativy pomáhat tamnímu regionu. Kdybych měl řešit náš region z pohledu budoucí zaměstnanosti, tak mohu pomoci otevřít nějaké dveře. Vždy existuje prostor, jak europoslanec může pomáhat. A řada regionů toho umí využívat. Regiony ale musí být aktivní. Ne aby je europoslanec obcházel a ptal se, jestli něco nepotřebují.

Zvykl jste si rychle na nový rytmus života mezi Českem a Bruselem?
Zhruba za rok. Můj styl života se jednoznačně změnil. Najednou jsem měl víkendové manželství, najednou jsem ročně nacestoval 70 tisíc kilometrů, začal jsem pracovat v cizím jazyce, řadu věcí jsem se musel znovu učit. Byla to obrovská výzva a docela mě to naplňuje. Největším šokem pro mě bylo, že v Česku trávím jen víkendy.