„Valnou většinu z nich, 80 procent, tvoří takzvaná příbuzenská pěstounská péče,“ uvedla Jana Pavlíková, mluvčí krajského úřadu.
Podle Petra Najmana z Centra pro dítě a rodinu Valika je ovšem zapotřebí více takzvaných plnohodnotných, tedy úřady zprostředkovaných pěstounů. A právě těch je nedostatek.
Přinést na veřejnost víc informací o pěstounské péči chtějí organizátoři výstavy nazvané I já chci mít vzpomínky na dětství, která v pondělí vyvrcholila v obchodním centru Fontána.
„Je to součást kampaně Právo na dětství,“ uvedla Pavlína Sommerová, garant kampaně a zástupce realizátora. „Stát se pěstounem rozhodně není jednorázové rozhodnutí. Nemůžeme očekávat, že si někdo prohlédne výstavu a hned na místě se rozhodne, že se stane pěstounem. To může trvat i několik let,“ konstatoval Petr Najman.
Ale i když se někdo rozhodne, že se zapojí do pěstounského programu, nemá ještě zdaleka vyhráno. Čeká jej totiž třičtvrtěroční až roční kolotoč nejrůznějších školení, psychologických vyšetření i osobních pohovorů se sociálními pracovníky. Teprve pokud obstojí, může o sobě říct: „Jsem pěstoun.“
Pěstounů přibývá, ale jen těch krátkodobých
Zájem o pěstounskou péči podle Jany Pavlíkové roste. Ale spíše o krátkodobou, kdy má člověk dítě v péči rok, během něhož se pro něj hledá stabilní zázemí. „To se týká hlavně miminek,“ upřesnil Petr Najman. Poptávka je podle jeho slov ale hlavně po dlouhodobých pěstounech.
Odpovědět na otázku, kolik by jich v Karlovarském kraji mělo být, není podle Najmana jednoduché. „Kraj chystá analýzu potřeby pěstounské péče. Ta se odvíjí od počtu dětí v ústavech. V regionu je jich v současné době kolem dvou set,“ naznačil.
To, že se dítě dostane do pěstounské péče, ovšem neznamená, že ztratí kontakt se svými biologickými rodiči. „To je hlavní rozdíl mezi pěstounskou péčí a osvojením. Pěstoun je povinen kontakt s biologickými rodiči zprostředkovat,“ vysvětlil Najman.
Pěstounská péče je státem podporovaná, to znamená, že člověk, který se k ní uváže, dostává od státu peníze. „U krátkodobé pěstounské péče je to 20 tisíc hrubého měsíčně, ať má pěstoun dítě, nebo ne. Musí být ale připraven kdykoliv vzít dítě do péče,“ řekl Petr Najman.
U dlouhodobé péče dostává pěstoun od státu osm tisíc korun hrubého měsíčně. Další peníze mu pak přijdou na úhradu potřeb dítěte. Podle jeho věku je to 4 500 až 6 600 korun měsíčně. A při převzetí dítěte pak navíc dostane jednorázově osm až deset tisíc korun. Opět záleží na věku dítěte.
„Kdo by měl o tuto problematiku zájem, může kontaktovat pracovníky úřadů s rozšířenou působností nebo přímo odbor sociálních věcí krajského úřadu,“ dodala jeho mluvčí Jana Pavlíková.
Ideál neexistuje. Napoví kritéria pro zájemceJak by měl vypadat ideální pěstoun? Recept podle Petra Najmana z Centra pro dítě a rodinu Valika neexistuje. Přesto však by měl splňovat některá kritéria. Jaká? Musí žadatel vždy žít v sezdaném páru? A jak je to s dětmi? Myslím s vlastními dětmi žadatelů. Jsou na překážku? Existuje nějaká věková hranice? Jak velkou roli hraje vzdělání? |
