Ve vlastní režii zaměstnává kynšperská věznice asi 70 potrestaných - v kuchyni, při údržbě, úklidu, v knihovně, ve skladu a nenudí se ani holič.

Ve vlastní režii zaměstnává kynšperská věznice asi 70 potrestaných - v kuchyni, při údržbě, úklidu, v knihovně, ve skladu a nenudí se ani holič. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Vězni v Karlovarském kraji by chtěli pracovat. Příležitostí je ale málo

  • 2
Ve třech věznicích v Karlovarském kraji je v současné době 2 600 lidí schopných pracovat. Přestože práce je podle zákona jednou z jejich základních povinností, hledání pracovního uplatnění je pro odsouzené velkým problémem. Uplatnění jich najde jen necelá polovina.

Ti, kteří pracují a osvědčí se, přitom mají šanci získat stálé zaměstnání i po propuštění.

„Možnosti pracovního využití odsouzených v Karlovarském kraji jsou minimální,“ potvrdila Hana Löffelmannová, mluvčí Generálního ředitelství vězeňské služby České republiky. Jedním z důvodů je fakt, že kraj je především lázeňskou oblastí a také regionem s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v České republice.

„Menší firmy mají problém se zajištěním práce po vlastní zaměstnance a v okruhu přibližně třiceti kilometrů jsou tři věznice, v nichž je zhruba 2 600 potencionálních zájemců o práci,“ konstatovala Löffelmannová.

Navíc skladba odsouzených podle trestné činnosti, kterou spáchali, téměř neumožňuje dodržování předpisů při zařazování na pracoviště mimo věznici.

Tomu také odpovídá počet zaměstnaných odsouzených. V Ostrově jich pracuje 40 procent, stejně tak i v Kynšperku nad Ohří. Relativně nejlepší je situace v Horním Slavkově, kde je v současné době reálná zaměstnanost mírně nad 50 procent.

Své místo v zaměstnávání odsouzených mají i úřady práce. Podle Veroniky Dankanicsové, vedoucí oddělení trhu práce krajské pobočky se snaží úředníci s těmito klienty maximálně pracovat.

„Právě proto, že jejich situace není jednoduchá. V tomto ohledu spolupracujeme s probační a mediační službou, případně i vězeňskou službou,“ konstatovala Dankanicsová.

„Zaměstnavatelům, kteří se rozhodnou tyto uchazeče zaměstnat, může úřad práce poskytnout příspěvky z aktivní politiky zaměstnanosti, jako jsou veřejně prospěšné práce a podobně,“ dodala. Zdaleka ne všichni odsouzení se ovšem za prací dostanou mimo zdi věznice.

Práce je hlavně v areálu věznice

Většina z nich je zaměstnaná v dílnách v areálech. Výsledky jejich práce obdivují například návštěvníci mariánskolázeňského parku Boheminium. „S věznicí spolupracujeme už řadu let. A s dobrými výsledky,“ uvedl Radek Míka, provozovatel Boheminia.

Čas od času se v dílnách objeví i člověk, který má k modelařině vztah. A takový má šanci sehnat zaměstnání přímo v parku. „Zrovna teď propouštějí devětapadesátiletého muže. Normálně by si práci hledal jen těžko, ale myslím si, že pro nás může ještě několik let dobře pracovat,“ potvrdil Míka.

Má ovšem i opačnou zkušenost. „Už jsme tady měli podstatně mladšího kluka. Taky byl šikovný, ale bohužel závislý. A do závislosti poměrně rychle po propuštění spadl znovu. S tím nic nenaděláme,“ doplnil.

Odsouzení už pro park Boheminium vyrobili celou řadu modelů. Například řetězový most ze Stádlece u Milevska, podíleli se i na finálové podobě hradu Bečov a Plzeň či na jihočeských statcích z Holašovic. „S jejich prací jsem spokojený,“ dodal Míka.

Služeb modelářů z kynšperské věznice využila i společnost Služby Boží Dar. „Zadali jsme jim výrobu modelu Klínovce a Fichtelbergu. Asi za dva měsíce by měly být práce hotové,“ uvedla Blanka Nováková, jednatelka společnosti.

Nezastírá, že jedním z důvodů, proč se rozhodla oslovit právě vězeňskou službu, jsou finance. „Cena pochopitelně hrála svou roli. Vězni jsou levnější pracovní silou,“ potvrdila.

Tutéž zkušenost má i Pavel Palacký, majitel hradu Hauenštejn. „Zaměstnat vězně představuje daleko menší náklady,“ řekl. Ti, kteří u něj pracovali, měli štěstí, že se dostali mimo vězeňské zdi. „Z Ostrova nám jezdili vězni pod dohledem. Teď se ale spolupráce zastavila, protože vězeňská služba má problém postavit četu takových odsouzených,“ dodal.

To, že jsou odsouzení skutečně „levnou pracovní silou“, potvrdila i mluvčí generálního ředitelství vězeňské služby. Maximálně dostávají devět tisíc korun měsíčně. „To v případě, že vykonávají samostatnou, náročnou a specializovanou práci vyžadující zpravidla vyšší než úplné střední vzdělání či odborné vzdělání,“ potvrdila Löffelmannová.