Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Máme i školní album z roku 1882, říká kurátorka výstavy o řádových sestrách

  12:01aktualizováno  12:01
Netradiční náplň bude mít v Chebu letošní Mezinárodní den archivů. Prostřednictvím přednášek a výstavy z dochovaných církevních i městských dokumentů nabídne chebský archiv pohled do zákulisí fungování Kongregace Milosrdných sester svatého Kříže. Bourání jejich kláštera loni v Chebu vzbudilo obrovské emoce.

Jana Kolouchová, kurátorka výstavy, ukazuje jeden z původních návrhů kláštera. | foto: Martin Stolař, MAFRA

„Mnohé archiválie z rozsáhlé církevní dokumentace uvidí veřejnost vůbec poprvé,“ říká kurátorka výstavy, archivářka Jana Kolouchová.

Proč je letošní den otevřených dveří v archivu tak unikátní?
U této příležitosti předkládáme veřejnosti dosud nezpracovaný, tudíž nepřístupný archivní materiál. Na výstavě lidé uvidí dokumenty, se kterými žádný badatel dosud nepracoval. Navíc se jedná o poměrně rozsáhlý archivní fond, což zejména u církevních řádů není zcela obvyklé. Máme zde k dispozici přes 200 knih a téměř 75 kartonů obsahujících fotografický materiál, plány, účetní záležitosti, kroniky. Všechny tyto druhy archiválií v rámci výstavy návštěvníkům nabídneme.

Fotogalerie

Co konkrétně výstava návštěvníkům ukáže?
Je věnovaná vývoji řádu a jeho působení ve městě Chebu. Výstavu jsme rozdělili na dvě části, jedna představuje církevní budovy v Hradební ulici, druhá klášter na Spáleništi, který sestry vystavěly později, když už jim byly prostory v Hradební ulici těsné. Do postranních vitrín umístíme tematické panely. V prvním se návštěvníci dozvědí, proč vlastně kongregace vznikaly, co bylo jejich povinností a jak jeptišky vypadaly. Podařilo se nám totiž objevit neobvyklé album, které obsahuje podobenky sester z celé kongregace. Tady v Chebu se nacházel český provinciát řádu, jakési ústředí, a všechny sestry z Čech sem svoje fotografie zasílaly. Centrum pro Moravu pak bylo v Kroměříži.

Další panel se věnuje předškolnímu a nižšímu školství. Čím je téma zajímavé?
Na konci 19. století nebylo obvyklé, aby se nějaká organizace cíleně starala o předškolní děti. Milosrdné sestry začínaly v osmdesátých letech 19. století s péčí o předškoláky, což byla v té době novinka. Reagovaly na sociální potřeby obyvatel, jelikož pracující matky neměly děti kam dávat. Ve svém tehdejším sídle v Hradební ulici vybudovaly školku pro 90 dětí. Je zajímavé, že právě odtud pochází jedno z nejstarších školních alb uložených v našem archivu. Obsahuje unikátní fotografie pořízené již roku 1882. V archivu sester se dochovalo všeobecně velké množství fotografického materiálu, což je výjimečné a velmi neobvyklé.

Jana Kolouchová

  • Pochází z Chebu.
  • Po absolvování magisterského studia Kulturní historie na Historickém ústavu FF JČU v Českých Budějovicích a obhajobě rigorózní práce pracuje jako odborná archivářka ve Státním okresním archivu Cheb.
  • Věnuje se převážně regionálním dějinám 19. a počátku 20. století.

Na výstavě se dvěma exponáty podílí i Muzeum Cheb. Jaké to jsou?
Vypůjčili jsme si pamětní medaili Kongregace Milosrdných sester sv. Kříže v Chebu od významného chebského sochaře Adolfa Johanna Mayerla. Je věnovaná zakladateli kongregace, kterým byl Theodosius Florentini. Dalším exponátem jsou vyšívané čínské botičky na zdeformovaná chodidla, které sestry využívaly jako praktickou ukázku jemných výšivek ve vyšším školství. Tehdy se zde vyučovaly praktické obory jako domácí práce, vaření, šití, vyšívání. Milosrdné sestry ale v Chebu založily i učitelský ústav, kde vychovávaly a vzdělávaly další generace učitelek.

Uvidí zde lidé i to, jak v době největší slávy vypadal nedávno zbořený klášter na Spáleništi?
Podařilo se nám najít nejen plány a různé návrhy podoby kláštera, ale i podklady k tomu, jak byl využíván. Kromě toho, že zde byly ubytovány řádové sestry, nacházela se tam i soukromá nemocnice pro léčbu tuberkulózy a v době války sloužil jako vojenský lazaret. Málokdo ví, že v areálu bylo k dispozici i koupaliště. To leželo nedaleko kostela směrem k trati. Máme fotografie, na nichž vojáci, kteří se v Chebu léčili ze svých zranění, hrají vodní pólo. Za klášterem býval také hřbitov, který sloužil výhradně sestrám. Nutno také podotknout, že právě v Chebu se nacházel domov pro staré a nemocné sestry z celého Česka, které zde dožívaly. Jednalo se o jakousi formu péče o přestárlé a potřebné, jež v té době nebyla naprosto běžná.

Budou zde k dispozici i pohledy do interiérů kláštera?
Vedle několika různých podob komplexu kláštera na Spáleništi, které navrhl architekt Anton Schneider, máme samozřejmě i unikátní fota toho, jak uvnitř vypadal kostel Nalezení sv. Kříže. Přestože dnes už klášter nestojí, odkaz milosrdných sester, které zde působily téměř sto let, zanechal v Chebu nesmazatelnou stopu. A nejen ve městě, ale i v okolí. V nedaleké Paliči například měl řád svůj statek, díky kterému byly sestry potravinově soběstačné a ve válečných letech se navíc dokázaly postarat i o svoje žáky.

Kdy vlastně přišly sestry do Chebu?
Do Chebu přišly dvě milosrdné sestry v doprovodu představené kongregace Alexandry Heleny Krotzové roku 1868. Bydlely zpočátku v Kamenné ulici a začaly pečovat o nemocné v jejich domovech. Pak rozšířily svoji činnost do nemocnice, která se v té době ještě nacházela na náměstí Baltazara Neumanna. Později vystavěly celou Hradební ulici jako svůj klášter a své školy. Myslely přitom i na děti z širšího okolí, proto u školy zřídily internát. Když se nad tím zamyslím, měly sestry na tehdejší život zásadní vliv. Působily ve školách, v nemocnici, ve starobinci a v chudobinci. Přesto je jejich osud velmi smutný.

Můžete jej přiblížit?
Předpokládala jsem, že zásadní zlom přišel po válce. Ale zjistila jsem, že už v roce 1939 jim byly všechny budovy v Hradební ulici zabaveny. Sestry nemohly provozovat soukromé školství, musely tuto sféru své činnosti opustit. Do Hradební ulice se postupně sestěhovaly ostatní školy z okolí. Sestry se ale nestáhly do ústraní a o to víc se věnovaly právě pečovatelské činnosti. Do svých budov v Hradební ulici se však už nikdy nevrátily. Je také zajímavé, že sestry nešly do odsunu německého obyvatelstva hned v roce 1945. Byly pro město i po válce nenahraditelné, jelikož zde chyběl školený zdravotnický personál. Teprve roku 1950 bylo vysídleno 232 sester a dalších 47 jich na povolení opustit Československo čekalo až do následujícího roku. Jejich žádosti o vystěhování budou v rámci výstavy také k nahlédnutí. Další zajímavostí také je, že majetek místních sester nebyl chápán jako německý, protože po skončení války došlo ke spojení obou provinciátů pod správou v Kroměříži.

Kdy se akce v archivu konají?
Přednášky na téma Kongregace Milosrdných sester svatého Kříže v Chebu se uskuteční 15. června v 10 a 16:30 hodin. Ve dnech 15. a 16. června je také možné navštívit od 10 do 17 hodin již zmíněnou výstavu na toto téma. Ta určitě v řadě návštěvníků oživí vzpomínky na nedávné bourání komplexu kláštera Milosrdných sester svatého Kříže na chebském Spáleništi.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Pramenech na Chebsku mají lidé na sedmý pokus možnost zvolit vedení obce.
Prameny jsou zas bez vedení, zastupitelům vadí smlouva s ruským investorem

V Pramenech na Mariánskolázeňsku, které jsou nejzadluženější obcí v Česku, se opět rozpadlo zastupitelstvo. Odstoupili oba zastupitelé za uskupení Svobodné...  celý článek

V chebské průmyslové zóně otevřela pobočku firma Deufol.
Nová fabrika v Chebu nemá díky vysokým platům nouzi o zaměstnance

Zbrusu novou továrnu otevřela v chebské průmyslové zóně společnost Deufol. Její hala je prošpikovaná moderními technologiemi. Díky nadprůměrným mzdám...  celý článek

Zloději ukradli bronzovou sochu z kašny v areálu mariánskolázeňského Parkhotelu...
Zloději ukradli z kašny hotelu bronzovou sochu, pátrá po nich policie

Dvousetkilová socha zmizela z kašny v areálu mariánskolázeňského hotelu. Policie nyní pátrá po zlodějích a o pomoc žádá i veřejnost.  celý článek

Audi A4 2,0TDi 140kW Quattro
Audi A4 2,0TDi 140kW Quattro

r.v. 2016, naj. 10 596 km, diesel, 1. majitel
962 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.