Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostrovské nové město pro uranové horníky vyrostlo kolem kulturáku

Seriál   19:50aktualizováno  19:50
Psal se rok 1947, když vláda rozhodla postavit v Ostrově na Karlovarsku bydlení pro pracovníky Jáchymovských dolů. Domov tady mělo najít několik tisícovek pracovníků tehdejšího strategického dodavatele uranových rud. V samotném Jáchymově totiž nebylo pro tolik lidí místo.

Autorem a hlavním architektem celého projektu byl Jaroslav Kraus. První územní plán v roce 1954 počítal s tím, že doslova na zelené louce v Ostrově vznikne sídliště pro 16 tisíc obyvatel. To bylo ale tehdejšímu režimu málo. Plán byl přepracován na kapacitu 19 tisíc lidí a o rok později dokonce na 25 tisíc obyvatel.

Příběhy sídlišť

Dnes žije v Ostrově zhruba 17 500 obyvatel a většina z nich právě v novém Ostrově, který z velké části tvoří právě oblast nazývaná Sorela, což je zkratka pro socialistický realismus, styl typický pro tehdejší dobu.

Architekt Kraus chtěl v Ostrově vytvořit doslova nové funkční město s pravoúhlými komunikacemi, kde by zeleň doplňovala jednotlivé obytné okrsky. Výstavba pokračovala po jednotlivých etapách a každá z nich měla vlastní styl. Až do současnosti je toto rozdělení v novém Ostrově patrné.

Původní historický Ostrov má dodnes zachovaný půdorys gotického města. Chlubit se může opraveným zámkem, kde byl v dobách II. světové války první koncentrační tábor na území Československa.

Rozšiřování začalo dřevěnými dvojdomky u nádraží

V roce 1947 měl Ostrov přibližně tři tisíce obyvatel, ale postupně se začínalo stavět pro Jáchymovské doly a jejich zaměstnance. V první fázi vzniklo asi pět tisíc bytů.

„Na začátku byla výstavba skupiny dřevěných dvojdomků - takzvaných finských - u nádraží. Po roce 1951 pak vznikla skupina přízemních dřevěných domků ruského typu,“ uvedl ve svém díle Jan Hloušek, geolog a místní patriot.

Jenže to Jáchymovským dolům nestačilo. Strana a vláda rozhodly postavit doslova na zelené louce nové město.

Fotogalerie

„V roce 1953 bylo vytyčeno ústřední náměstí, 1. května 1954 byl položen základní kámen Domu kultury, který byl otevřen přesně za rok,“ dodal Hloušek.

Ostrovská Sorela ale není jen obyčejné hornické sídliště. Jeho autoři se totiž nenechali inspirovat v Moskvě, nýbrž u českých architektů první republiky. Nové město charakterizuje nejen pravidelná síť ulic.

Domy zdobí nejrůznější dekorativní prvky, jako jsou sgrafita, rozmanité domovní vstupy, vlysy, ornamenty nebo hrubá drásaná omítka. Na některých domech ale tyto prvky po nejrůznějších opravách mizí.

Jednotlivé domovní bloky, kterých bylo nakonec dvanáct, stavěli vězni. Staveniště byla obehnána vysokými ploty stejně jako věznice.

V 60. letech ale rozmach Jáchymovských dolů skončil, uranové rudy se začaly těžit i na jiných místech a další výstavba v duchu sorely skončila.

Město se ale rozvíjelo dál, počet obyvatel dosáhl 18 tisíc.

Památkami jsou kulturák a školky, na celou zónu nedošlo

Ostrovská Sorela není chráněnou památkovou zónou. Ochrany se dostalo pouze Domu kultury a dvěma mateřským školám. „Mezi Sorelu patří Dům kultury, Mateřská škola Krušnohorská č.p. 766 a Mateřská škola Halasova č.p. 765. Tyto tři budovy jsou památkově chráněné. Dále je za Sorelu považována v Ostrově ještě ZŠ Myslbekova včetně školky JVM, ale ta prohlášena za kulturní památku nebyla,“ upřesnila mluvčí ostrovské radnice Zdeňka Newiaková.

Příběhy sídlišť

Chráněny měly být podle ní ještě budovy v okolí Domu kultury na Mírovém náměstí, návrh ale v minulosti neprošel.

Právě Dům kultury je nejvýraznějším představitelem sorely v Ostrově. Tvoří dominantu Mírového náměstí a celého okolí. V době svého vzniku patřil k nejmodernějším kulturním zařízením v tehdejším Československu. Zvenku nelze přehlédnout sloupy monumentálního vchodu nebo sousoší na průčelí budovy.

Jedná se o dílo akademického sochaře Jaroslava Šlezingera. Ten byl přitom v roce 1949 zatčen a v roce 1950 odsouzen na pětadvacet let vězení a konfiskaci majetku. Odsouzen byl v politickém procesu za velezradu a spoluvinu na nedokonané vraždě.

Rehabilitace se dočkal posmrtně, až v roce 1990. Nejprve byl uvězněn na Mírově, později pak ve Vykmanově. Těsně před smrtí (2. srpna 1955, vězeňská nemocnice Vykmanov) musel vytvořit právě velké sousoší tří postav v nadživotní velikosti - jako socialistickou oslavu hornictví.

Sorela do Ostrova láká i turisty. Město ji propaguje například na letácích vydaných v několika jazycích.

Autor:




Hlavní zprávy

Chybí vám kamarádka?
Chybí vám kamarádka?

Nové kamarádky v okolí najdete na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.