„Oficiální lezecká stěna pod hradem byl můj nápad. Měl jednak předejít živelnému slézání atraktivního skalního výchozu nad řekou a zároveň přilákat do Bečova další typy návštěvníků, kteří by jinak na zámek či hrad nepřijeli,“ řekl kastelán Tomáš Wizovský.
Společně s bioferratou v tamní botanické zahradě podle něj vzniká v Bečově zajímavá kombinace kulturního a sportovního vyžití. Stěna je v levé části vysoká zhruba osm metrů, v centrální části 18 metrů. Nachází se na ní celkem deset cest s dvěma variantami.
„Vzdálenost mezi jištěními není sice tak malá, jako na většině umělých lezeckých stěn, ale je taková, aby lezení bylo bezpečné a přitom alespoň lehce morálové, což podle našeho názoru k lezení na skalách patří,“ řekl Jiří Šťastný z Horoklubu Chomutov. Parametry tak stěnu předurčují pro začínající i mírně pokročilé lezce.
Stěna má již svého tištěného průvodce a některé trasy nesou jména podle bečovských souvislostí. Například Maryškova cesta do hradu, která svůj název získala podle objevitele ukrytého relikviáře sv. Maura Františka Maryšky.
Horolezci už stěny vyčistili od náletových rostlin i volných kamenů a vytvořili většinu cest. Ty zároveň osadili fixními jistícími prostředky. Během letošního léta chtějí doplnit ještě další dva slaňovací řetězy.
„Máme to sem z Chomutova trochu z ruky, ale jezdíme rádi. Je tu krásně a spolu s návštěvou zámku a botanické zahrady se jedná vždy o příjemně strávený víkend,“ prozradil Jiří Šťastný.
Ověřovací provoz čeká nyní stěnu proto, že hradní park, kde se nachází, není běžně přístupný lidem. Zájemci se na stěnu dostanou pouze po předchozí domluvě s bečovskou správou státního hradu a zámku. Plný provoz je v plánu v druhé polovině roku 2019.
„Kromě ochrany památkových a přírodních hodnot skalního výchozu myslíme i na bezpečnost a zázemí budoucích lezců,“ řekl Tomáš Wizovský. Vzniká kvůli tomu provozní řád, informační cedule či posezení u řeky. Karlovarští hasiči už si navíc i nacvičili záchranu uvízlého lezce ze stěny.
