Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je libo jedlový salát? Profesor objevuje taje historické gastronomie

  15:36aktualizováno  15:36
Profesor Gotthard Bruno Schicker si položil otázku, zda lze najít v dnešním globalizovaném světě něco skutečně lokálního. A našel odpověď: krušnohorskou kuchyni.

Profesor Gotthart Bruno Schicker propadl kouzlu krušnohorské kuchyně. | foto: Petr Kozohorský, 5plus2.cz

Čeští dosídlenci a jejich potomci o ní prakticky nic nevědí a pamětníci na německé straně pomalu vymírají. Schicker věděl, že musí jednat rychle.

Začal zpovídat poslední pamětníky, studovat kuchařky a poté sepsal knihu Erb-Gerichte, která zanedlouho vyjde i v Čechách pod názvem Pokrmy našich předků. Je to vůbec první ucelené dílo, které pojednává o tradičním jídle a stolování v Krušnohoří. Typické recepty v ní samozřejmě nechybějí.

„Krušnohorská kuchyně není jen kuchyně chudých lidí. Jde o kuchyni velmi bohatou i co do rozmanitosti společenských vrstev, od rolníků až po aristokracii,“ říká.

Ovlivnily ji mnohé národy, ať už to byli Francouzi nebo třeba Italové, od kterých pocházejí rolády. „Jak se lidé v průběhu staletí stěhovali, každý si něco přidal,“ líčí.

Fotogalerie

Protože neexistují krušnohorské kuchařky, zkoumal profesor Schicker rozličná díla. Nevynechal ani legendární Magdalenu Dobromilu Rettigovou, jejíž recepty jsou prý krušnohorskému kulinářskému umění velmi blízké. Schicker se snaží vrátit na jídelní lístky pochutiny jak z rybí, tak třeba bramborové kuchyně.

Pro tu byly typické například škubánky, vdolky či máslem maštěné bramborové placky zvané Kouřící dívka z Tannenberku.

Samozřejmostí jsou knedlíky, které podle profesora Schickera pocházejí ze Saska. Ty klasické, jež kuchaři a kuchařky vyráběli zejména z bramborového těsta, však na české straně po roce 1945 vystřídaly knedlíky s převahou mouky. Pro krušnohorskou kuchyni byly charakteristické bylinky, ale také jehličnany. Profesor Schicker tuto část označuje jako sennou kuchyni.

„Je velmi zdravá a mnohostranně využitelná. Můžeme ji aplikovat mnoha způsoby,“ vypráví. Z mladých jedlových špiček lze podle něj připravit například chutný salát, ze smrku zase med nebo zmrzlinu. „Naše chutě se za posledních pět set let změnily a naším úkolem je opět je oživit,“ říká.

Zajímají ho i kulturní tradice spjaté se stolováním Krušnohorců. Například od adventu do 6. ledna dodržovali pravidlo devíti chodů, z nichž každý měl svou vlastní symboliku. Třeba klobása nebo vepřová pečeně podávaná s čočkou měla rodině přinést víc peněz. Autora krušnohorské kuchařky těší, že některé typické lokální přísady zažívají v kuchyni svou renesanci.

Jedná se například o pivo, které horalé přidávali do roztíratelného sýra Trakař, nebo jím vylepšovali chuť pečených zajíců či králíků.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Letní tábor Vladař na Žluticku.
Tábor dostane novou studnu i klubovnu. Wi-fi ne, narušila by tradici

Mnohamilionové investice plánuje vedení Karlových Varů do oblíbeného letního tábora Vladař na Žluticku. Mezi nejdůležitější úkoly patří oprava dvou budov,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Lidé zaplatili předem za vojenské předměty i zlaté mince, nic nedostali

Podvodníkům na sociálních sítích naletělo hned několik lidí. Za slibované vojenské předměty nebo zlaté mince zaplatili předem, své zboží ale nikdy nedostali.  celý článek

Podle dendrologického průzkumu, který si nechalo vedení karlovarského
Karlovy Vary se ještě více zazelenají, stromy pomůžou i proti vedru

Karlovy Vary jsou sice podle Evropské agentury pro životní prostředí nejzelenějším městem v republice, do budoucna se ovšem zazelenají ještě víc. Může za to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.