V roce 1996 dostala Jana Slanařová neplatnou výpověď a poté kvůli vleklým soudním tahanicím nemohla přejít do služebního poměru.
Podle ÚS justice porušila právo Slanařové na svobodnou volbu povolání. Případ se tedy vrací na úplný začátek - k vedení Celního ředitelství v Plzni. Ústavní soud zrušil všechna rozhodnutí v dané věci, aby se spor dále neprotahoval, řekl soudce zpravodaj Miloslav Výborný.
"Celní správa zatím neobdržela písemné vyhotovení nálezu Ústavního soudu, teprve až ho dostane, právní odbor generálního ředitelství určí další postup," reagovala mluvčí Celního úřadu v Plzni Jitka Blahutová. Právníci musí mimo jiné určit, jaký útvar se případem bude zabývat.
Celníci by nyní měli rozhodnout v souladu s názorem Ústavního soudu a uznat, že Slanařová před lety řádně přešla do služebního poměru. Žena se však do práce už asi nevrátí, podle dostupných informací pobírá invalidní důchod. Výsledek soudního sporu je i přesto důležitý - jde například o plat za uplynulé roky, kdy Slanařová žila bez práce a v nouzi.
Soud výpověď zrušil, práci však zpět nezískala
Případ Slanařové je unikátní a její situaci přímo neřeší žádné zákonné ustanovení. Pracovala jako sekretářka u celníků v Chebu a v roce 1996 onemocněla. Lékař však po jedné z kontrol neschopenku bez jejího vědomí ukončil.
Dozvěděla se to až v okamžiku, kdy kvůli absencím v zaměstnání dostala výpověď. Začal vleklý spor. V roce 2005 Okresní soud v Chebu rozhodl, že výpověď je neplatná.
Slanařová se ale přesto do práce vrátit nemohla. Celní správa ji odmítla s vysvětlením, že v roce 1997, kdy všichni celníci přecházeli ze zaměstnaneckého do služebního poměru, nesložila služební přísahu. Zákon tehdy dával na přísahu dva měsíce - pokud to celníci nestihli, jejich služební poměr zanikl.
Slanařová tvrdí, že přísahu tehdy složit nemohla - nikdo z nadřízených s ní nekomunikoval, neměla přístup na pracoviště, všichni si tehdy mysleli, že její pracovní poměr dávno skončil.
Další soudy stály na straně celníků
Žena se pak u soudů domáhala toho, aby ji celní správa ustanovila do funkce ve služebním poměru a zároveň aby uznala, že od celníků vlastně nikdy právoplatně neodešla. Městský soud v Praze její žalobu v roce 2010 zamítl a naznačil, že si za všechno částečně může sama. Situaci prý částečně zavinila i svou liknavostí.
Následnou kasační stížnost loni zamítl Nejvyšší správní soud. Uznal sice to, že za současný stav nesou zodpovědnost služební funkcionáři celníků z období kolem roku 1996, ale přesto nezasáhl v ženin prospěch.
Služební poměr podle NSS skutečně zanikl, když nesložila včas přísahu. Soudci Slanařové pouze naznačili, že by mohla podat žalobu proti státu podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci a domáhat se odškodnění.
Podle Ústavního soudu Slanařová nechybovala, když přísahu složila písemně po skončení pracovněprávního sporu - dříve to ani udělat nemohla. "Tuto povinnost splnila včas, jestliže tak učinila ve lhůtě dvou měsíců od právní moci rozsudku, jímž byla určena neplatnost jí dané výpovědi z pracovního poměru," řekl Výborný.
Nyní prý záleží na celní správě, jak celou situaci vyřeší. Nesmí však pokračovat v porušování práv Slanařové, která se středečního vyhlášení nezúčastnila.
