Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Valerie napekla a nadělila si šperk. Poprvé slavila Vánoce jako žena

  • 1
Letošní Vánoce byly první, které Jan z Mariánských Lázní prožil v novém těle. Až dosud stál mezi dvěma světy, nebyl ani ženou, ani mužem. Hranici nedávno překonal a stala se z něj Valerie.

Přestože je Valerii už přes čtyřicet let, letošní Vánoce pro ni byly úplně jiné. Poprvé je totiž oslavila ve zcela novém těle. Jako žena.

Operací kvůli změně pohlaví má už za sebou několik. Teprve tou poslední, při které jí letos chirurgové vymodelovali vnější pohlavní orgány, se podařilo proměnu v ženu zcela dokončit.

„Letošní Vánoce jsem si opravdu užila. S přáteli na ubytovně jsme se dohodli, že společně napečeme cukroví. Já dostala na starost ořechy. A koupili jsme si navzájem dárky. Ale jen drobnosti, peněz není nazbyt,“ vypráví Valerie.

„Samozřejmě že jsem si pod stromeček také něco malého pořídila. Dlouhou dobu jsem chodila kolem obchůdku s bižuterií. Líbil se mi tam náhrdelník v podobě květu chryzantémy. Tak mi ho Ježíšek přinesl,“ svěřuje se Valerie.

Tu už v budoucnu čeká jen operace hlasivek, která by jí měla zajistit, že bude mít hlas posazený výš. „To má ale čas. Tahle operace není levná, musím si na ni našetřit,“ vysvětluje. Navíc lidé, kteří s Valerií běžně hovoří, ji přesvědčují, že je další operace zbytečná.

Na první pohled by do drobné tmavovlásky nikdo neřekl, že má za sebou hormonální léčbu a chirurgickou změnu pohlaví. Má sice poněkud ostřejší rysy ve tváři a hlubší hlas, ale jinak je na Valerii vidět, že se ze všech sil snaží udržovat nastavenou laťku, a to jak v oblékání a úpravě vlasů, tak co se týče líčení.

V mužském těle se cítila jako ve vězení

Cesta za vysněnou změnou pohlaví však nebyla pro Valerii jednoduchá. „Že je se mnou něco špatně, jsem cítila odjakživa. Když jsem šla ráno do práce a oblékla se do mužských šatů, byla jsem chlap. Ale byla jsem jako ve vězení. Když jsem se vrátila domů a vzala si na sebe dámské oblečení, najednou jsem věděla, že tohle jsem já, že se konečně nemusím přetvařovat,“ vzpomíná žena, která jako muž jménem Jan patnáct let úspěšně podnikala v Praze.

Jako Jan se také stihla oženit a zplodit syna. Pak se ale její dosavadní život zhroutil jak domeček z karet. To když se kvůli svému tělu pokusila o sebevraždu. Krok, který se jí stal málem osudný, ji však paradoxně vysvobodil.

Dostala se do péče odborníků a dozvěděla se, že není sama, kdo se ocitl v podobné situaci. A že cesta ke spokojenému životu existuje. Po řadě zkoušek a testů začala brát hormony, a tak její cesta za vysněnou změnou pohlaví mohla začít.