Přestože se ohniska ptačí chřipky ve velkochovech drůbeže už podařilo zlikvidovat, s následky nákazy se chovatelé v regionu stále potýkají.
V takzvaném ochranném pásmu, které je vymezeno třemi kilometry od ohniska, musí obce zaevidovat každý kus opeřence, chovaného v zajetí. Kromě slepic, hus, kachen, krůt a další drůbeže tak lidé musí hlásit i exoty, kteří jim doma cvrlikají v klecích.
„Ochranné pásmo zasahuje celou severní část města. Prostor je ohraničený silnicí 606, tedy ulicemi Evropská, Vrbenského, Pražská. Takže třeba Hradčany nebo sídliště Spáleniště do této zóny nepatří,“ uvedl starosta Petr Navrátil.
V pásmu ochrany ale leží například sídliště Zlatý vrch, vilová čtvrť Zlatá louka, staré město, ale i řeka Ohře, kterou veterináři z hlediska výskytu nákazy označili za vysoce rizikovou. Právě tady se totiž našly první uhynulé kusy divokých ptáků, u nichž testy chřipku prokázaly. V ochranném pásmu nyní platí zákaz jakéhokoli přemisťování pernaté zvěře, proto nyní nesmí žádné ptáky prodávat ani Zverimexy.
Například v prodejně živých zvířat v galerii Tesco si dnes papouška zákazník nekoupí. Klece jsou označeny cedulkou neprodejné. „Papoušky, které tady máme, vám prodat nemohu. Je to v souvislosti s ptačí chřipkou. Jak dlouho to bude trvat, nevíme,“ potvrdila tamní prodavačka.
V ochranném pásmu jsou zakázané výstavy i soutěže
S prodejem je možné začít, až když to veterináři povolí. V pásmu ochrany se nesmí pořádat výstavy, přehlídky, trhy či soutěže drůbeže a ptactva chovaného v zajetí.
„Zkontrolovali a informovali jsme zatím všechny chovatele, u kterých jsme v zahradách viděli nějakou drůbež. Museli jsme je fyzicky obejít, protože žádný seznam k dispozici nemáme. Pracovaly na tom dvě desítky lidí, plus dalších asi deset zaměstnanců celou akci organizačně zajišťovalo,“ řekl starosta Navrátil.
Podle ředitelky Krajské veterinární správy Karlovarského kraje Márie Slepičkové platí veterinární nařízení nejen pro chovatele drůbeže, ale jsou závazná pro všechny majitele ptáků, tedy i exotů.
„Základem je, že v takzvané ochranné zóně se musí sečíst všechna pernatá zvěř, tedy i okrasní ptáci, holubi a exoti. Platí to třeba i pro andulku, kterou mají lidé v paneláku. Přesné součty ptáků chovaných v zajetí se spolu se jménem chovatele zanesou na sčítací list. Tyto listy budou uloženy u příslušné obce po dobu jednoho roku. Souhrnné údaje z jednotlivých obcí musí být předány Krajské veterinární správě Karlovarského kraje nejpozději do 13. března,“ uvedla Slepičková.
Veterináři již evidují první počty sčítaných ptáků z ochranného pásma kolem Božičan, kde se chřipka objevila poprvé. „Někde ještě dočítají, ale základ už máme,“ doplnila s tím, že obce jsou povinny všechny ptáky na svém území sečíst, jinak porušují veterinární nařízení a vystavují se postihu.
Chovatelé musí drůbež ponechat v uzavřených prostorách. Pokud to není možné, musí alespoň zajistit, aby se k vodě a krmivu nemohli dostat volně žijící ptáci. Je také jejich povinností nahlásit veterinární správě jakýkoli větší úhyn chovaných zvířat.
V pásmu dozoru, které je deset kilometrů od ohniska, se povinné sčítání týká pouze velkochovů. Veterináři doporučují, aby i tady drobní chovatelé preventivně svá zvířata a krmivo zajistili tak, aby se k nim nedostali volně žijící opeřenci.
V kraji jde o třetí výskyt ptačí chřipky. Poprvé se nákaza objevila v malochovu Božičanech na Karlovarsku. Další dvě nákazy se týkají farem v Klestu a Poustce, kde bylo minulý týden utraceno přes 35 tisíc kusů drůbeže. Jedná se zatím o největší nucenou likvidaci chovné drůbeže kvůli ptačí chřipce. Onemocnění se v Česku objevilo po deseti letech.
