Ilustrační snimek

Ilustrační snimek | foto: Michal Sváček, MAFRA

Radnice bojují s pospíchajícími řidiči, jejich možnosti jsou omezené

  • 4
Se závodními okruhy si někteří řidiči pletou ulice měst v kraji. Bojovat s nebezpečnými šoféry ale mohou radnice jen omezeně - policejními kontrolami, stavebními úpravami vozovek nebo tabulovým měřením rychlosti.

Podle odborníků nutí řidiče ve městech zpomalit jen několik věcí. Mezi ně patří méně přehledné úseky, komunikace, na kterých je zúžený jízdní profil, či ostrůvky.

Jednou z takových typických „závodních“ ulic je Lidická v Karlových Varech. „V tak dlouhé a frekventované ulici jsou jen tři přechody pro chodce. Lidi tu jezdí jak blázni, je jen otázkou času, kdy se něco stane,“ postěžovala si mladá drahovická maminka Iva.

O problému město ví a díky novému projektu by se situace měla lepšit. „Náš projekt souvisí s bezpečností obecně a také hustotou provozu. Plánujeme v Lidické vybudovat přechod pro chodce se středovým ostrůvkem. Součástí opatření budou i nové parkovací zálivy, oprava chodníku a zastávek MHD,“ uvedla mluvčí karlovarského magistrátu Helena Kyselá.

Při měření rychlosti radarem strážníci letos zaznamenali například rychlost 84 kilometrů v hodině v úseku, kde je povolená padesátka. Rekordmanem je řidič, kterému strážníci v roce 2011 naměřili v Západní ulici 110 kilometrů v hodině.

Další piráty zaznamenaly informační tabulové měřiče, ale tyto záznamy nemají patřičnou vypovídající hodnotu. „Nelze totiž rozlišit, zda šlo o vozidlo řidiče nerespektujícího pravidla silničního provozu, nebo zda místem neprojíždělo vozidlo s právem přednostní jízdy se zapnutými výstražnými světly modré barvy,“ vysvětlila Kyselá.

Město se v boji proti silničním pirátům snaží bojovat především preventivními prvky.

„V lokalitách, kde dochází k překračování povolené rychlosti nebo ze kterých registrujeme častější podněty obyvatel, instalujeme informační tabulové měřiče, které ukazují okamžitou rychlost a mají výrazný preventivní účinek. Retardéry se instalují zejména na komunikacích v okolí škol nebo zvýšeného pohybu dětí,“ dodala Kyselá s tím, že podobným opařením je zónové snížení rychlosti v obytných zástavbách.

Sokolov je bez radarů

V Sokolově v minulosti vsadili na úsekové radary, jenže skončila smlouva o pronájmu, a nyní je tak město bez nich. Radnice by však ráda radar pořídila a nainstalovala do Sokolovské ulice a ulice Závodu míru.

V cestě ale stojí projednávání novely zákona, která by mohla městům a jejich strážníkům odebrat možnost měřit radarem. S tím přišel poslanec Bronislav Schwarz (ANO), který chce městské policii úplně zakázat měřit rychlost. Měření by podle něj mělo zůstat v pravomoci dopravních policistů.

„Vzhledem k nevyjasněné situaci kolem měření rychlosti městskými policiemi čekáme na konečné resumé, aby město zbytečně neinvestovalo miliony do nákupu úsekových měřičů, které by pak následně nemohlo používat,“ uvedl velitel sokolovských strážníků Petr Kubis.

Umístění měřičů má podle něj být preventivním opatřením, které má řidiče donutit snížit rychlost pod pohrůžkou případných sankcí. „I z těchto důvodů byly oba úseky označeny v dostatečné vzdálenosti před samotnými měřiči. Ale i tak šoféři v těchto úsecích opakovaně překračovali povolenou rychlost a počet přestupků stále stoupal,“ odvětil velitel strážníků.

S rychlostí mají problém i řidiči v Chebu, kde se nejoblíbenějším závodním místem stala Ašská ulice. Nejslušněji jezdí šoféři v centru města. „Překročení rychlosti projednávané ve správním řízení bylo za poslední tři roky převážně v Ašské ulici, nejvyšší překročení bylo o 24 kilometrů v hodině,“ potvrdila mluvčí chebské radnice Simona Liptáková.

Přes vymoženosti, které dnes moderní auta nabízí, je stále pořád hlavním viníkem nehody řidič. „Jen a pouze on ovládá své vozidlo. I přes moderní elektrické asistenty či různé další pomocníky je vždy jen na něm, jak zareaguje,“ uvedl krajský koordinátor BESIPu Václav Brož.

Podle něj navíc v posledních dvou letech roste agresivita řidičů, kterou si vybíjejí právě ve svém voze. „Může za to uspěchaná doba a již zmíněné moderní vozy. Ty si často koupí lidé, kteří dříve jezdili v horších autech, a tím jim i negativně vzroste sebevědomí,“ dodal Brož.