V praxi to funguje tak, že Rotava uvolní peníze, někdo z domu se zúčastní dražby, vydražený byt připadne městu a to už si pak velmi pečlivě vybírá nájemníka. Radnice takhle v poslední době nakoupila asi deset bytů. Kdysi přitom sama velkou část panelákového sídliště zprivatizovala a nájemníkům rozprodala.
Rotava se touto složitou cestou snaží regulovat příliv mnohdy nepřizpůsobivých lidí a zároveň omezit kšeftování s bydlením, které se tu dá díky poloze města a sociálnímu složení obyvatel pořídit extrémně levně.
Starostka Rotavy Iva Kalátová.
Rotava patří mezi sociálně vyloučené lokality. Bydlí tu 3 500 obyvatel, nezaměstnanost šplhá ke 20 procentům.
Dluhy neplatičů bývají neúnosnou zátěží, která finančně ruinuje celý dům. Náklady na topení, vodu a další služby totiž ostatní partaje chtě nechtě platí i za dlužníka.
Nálepku kšeftaře si ale od opozice paradoxně vysloužila starostka Iva Kalátová. Nedávno si nechtěně vyzkoušela roli dražitele. Obrátilo se na ni s žádostí o pomoc jedno společenství vlastníků. Bylo bez peněz a ona už nestihla včas svolat zastupitele, aby o poskytnutí zálohy pro účast v dražbě rozhodli.
Proto Kalátová vybrala ze svého osobního účtu 124 tisíc korun a na dražbu se vypravila soukromě. Bez potíží jako jediný zájemce byt pro město koupila, a pomohla tak lidem v domě i Rotavě jako celku.
"Společenství nemělo peníze, tak jsem mu půjčila moje vlastní. Nic víc v tom nebylo. Jenže tady šlo o mě jako o Kalátovou, tak se to rozmazávalo," nevidí starostka nic mimořádného na svém postupu.
Byla to oběť, reaguje starostka na kritiku
Dotklo se jí, že opoziční zastupitel Jiří Holan (KSČM) se o její aktivitě vyjádřil ne zrovna lichotivě. "Ono to nevypadá dobře. Starostka by se takhle neměla angažovat, aby nevznikly dohady, že kšeftuje s byty," řekl Holan.
Kalátová mu vzkázala, že to byla od ní naopak oběť, kterou by málokdo přinesl. "Jediný kšeft tkvěl v tom, že jsem byla dva měsíce bez 124 tisíc korun." Dražitel je totiž omezen dispozičním právem a s bytem, který kupuje pro město, nemůže nijak nakládat.
"Celé je to proto, že byt nemůže v dražbě koupit společenství, ale vždy jenom fyzická osoba," vysvětlila Kalátová.
Město Rotava podle svých pravidel uvolňuje na účast v dražbách podle velikosti bytu maximálně 100 tisíc korun. Pokud se cena při licitaci vyšplhá výš, rozdíl platí už společenství vlastníků bytů. V tomto případě společenství ještě dluží starostce Kalátové 24 tisíc.
"Je to dobrá cesta, protože jinak bychom se neplatičů nezbavili a byt by si těžko někdo koupil. Město nám tím velmi pomáhá, bere na nás ohledy a další nepřizpůsobivé k nám do domu už nenasazuje," hodnotí Helena Šandorová, předsedkyně výboru společenství ve vchodovém bloku 604 a 605 na sídlišti v Rotavě. Ve vchodech, které spravuje, už se podařilo aukčně vykoupit dvě bytové jednotky.
Někteří nájemníci s investicemi nesouhlasí
Šandorová ale poukazuje na to, že slušní majitelé bytů mnohdy smysl tohoto jediného možného východiska nechápou a nechtějí do nákupu v dražbách investovat společné peníze.
"Moc neslyší na argument, že dluhy neplatičů jdou za námi a může se stát, že jednou přijde exekutor a omotá páskou celý dům," dodala Šandorová.
Rotava měla s přílivem nepřizpůsobivých, především Romů, velké potíže. Narušovali veřejný pořádek, napětí mezi majoritou a minoritou v posledních letech stoupalo.
Dluhy na nájemném a službách spojených s bydlením vzrostly na šest milionů korun. Kalátová je ráda za každý vykoupený byt. Ten totiž představuje riziko jedné problematické rodiny.
Nepřizpůsobivým poslala starostka už loni na zasedání zastupitelstva jasný vzkaz: "Pokud se vám tu nelíbí, běžte z Rotavy pryč. Raději budeme mít byty prázdné než obsazené neplatiči."
