„Poslední Češkou, kterou prokazatelně napadl vlk, byla Červená Karkulka,“ uklidňuje veřejnost.
Zveřejnili jste snímek z videopasti. Jak dlouho trvalo vytipovat správné místo, aby se záběr zdařil?
Fotopasti umisťujeme zejména na lokality, u kterých na základě předchozího terénního monitoringu předpokládáme návrat zvířete. Typicky to jsou zvířecí chodníčky, stržené kořisti nebo značkovací místa. Samotné umístění fotopasti a její správné nastavení tak, abychom získali co nejlepší záběr a zvířeti například na videu nechyběla hlava, je už jen otázkou zkušeností a předchází mu několik nepovedených záběrů.
Je to pro vás po téměř ročním sledování vlka v Krušných horách odměna?
Takto kvalitní záběry jsou pro nás tou nejsladší třešničkou na dortu a současně skvělým impulsem pro další práci na ochraně vlků v Krušných horách.
Kromě videa, které další stopy jste po vlkovi v Krušných horách nalezli?
Od loňského léta jsme na území Krušných hor zdokumentovali téměř 50 pobytových znaků svědčících o přítomnosti vlka. Nejčastěji se jednalo o stopní dráhy a trus, který bude předán na genetické a potravní analýzy. Povedlo se nám také dohledat několik stržených kořistí.
Kolik vlků se tedy podle vás v současné době v Krušných horách pohybuje?
Ačkoliv se může zdát, že počet získaných údajů z terénního monitoringu by měl být dostačující k určení přibližného počtu vlků v Krušných horách, není tomu tak. Jsme na samotném začátku v objevování života vlků v této lokalitě.
A nemáte alespoň nějaký odhad?
Indicie naznačují, že by se na Karlovarsku měla pohybovat jedna vlčí smečka o počtu minimálně čtyř jedinců. Zprávy o pohybu vlků však přicházejí i z dalších oblastí Krušných hor. Zpřesňující informace přinese terénní monitoring v těchto zájmových oblastech, který zde organizujeme a do kterého rádi začleníme i zájemce z řad veřejnosti v rámci takzvaných vlčích hlídek.
Proč si vlk vybral zrovna návrat do Krušných hor?
Předpokládáme, že těmi hlavními důvody jsou dostatek divoce žijících kopytníků, kteří jsou pro vlky dominantní složkou potravy, a dostatek klidových území, kde jsou vlci jen málo rušeni lidskou činností.
Odkud přišli?
Na tuto otázku nám s určitostí odpoví až DNA analýzy sesbíraných vzorků trusu. Avšak předpokládáme, že vlci do Krušných hor přišli z německo-polského pohraničí. Ze stejné oblasti totiž pocházejí vlci, kteří znovu osídlili CHKO Kokořínsko-Máchův kraj a CHKO Broumovsko.
Bude jich do budoucna v Krušnohoří více? Dá se říct kdy a kolik?
Předpokládáme, že počet vlků u nás bude v nadcházejících letech vzrůstat. A to nejen na území Krušných hor. Očekáváme, že mladí vlci z prosperující německo-polské populace budou při hledání nových teritorií stále častěji zacházet i na naše území a zakládat zde nové smečky. Je jen na nás, jak dalece budeme schopni pochopit obrovský význam vlků pro celý potravní ekosystém a zda budeme ochotni s vlky sdílet naši krajinu.
Mají lidé důvod k obavám?
Dostávám tuto otázku velmi často a vždy na ni odpovídám, že poslední Češkou, kterou prokazatelně napadl vlk, byla Červená Karkulka. Z okolních států, ve kterých žijí stovky vlků, neexistuje za posledních sto, dvě stě let jediný záznam o tom, že by vlk zaútočil na člověka. Vlci jsou plachá zvířata, jejichž zájmem není přijít s námi do konfliktu.
To je dáno především jejich smysly, že?
Díky dokonale vyvinutým smyslům vědí o naší přítomnosti mnohem dříve než my o nich a vždy se člověku raději klidí z cesty. I vzácná setkání našich terénních pracovníků a dobrovolníků s vlky toto tvrzení potvrzují. Setkání s vlkem ve volné krajině je jedinečným zážitkem na celý život, nikoliv důvod k obavám.
Komunikujete s chovateli ovcí, které vlci v minulosti roztrhali? Jaké rady jim udělujete?
Zájmy chovatelů hospodářských zvířat mohou přijít s navrátivšími se vlky do konfliktu. A určitě před touto záležitostí nezavíráme oči. S chovateli aktivně komunikujeme, pořádáme tematické besedy, máme pro ně zřízenou bezplatnou poradnu, nabízíme zapůjčení mobilních elektrických ohradníků a nově také nabízíme pomoc při získání financí na opatření pro ochranu stád, o které je možné žádat v rámci Operačního programu Životní prostředí. Z tohoto programu je možné získat finanční prostředky například na elektrické ohradníky nebo na nákup a výcvik pasteveckých psů.
Může pořízení pasteveckých psů skutečně pomoci?
Z mnoha zemí světa víme, že pastevečtí psi u stáda jsou tím nejlepším způsobem ochrany před útoky šelem. A je to i řešení, které chovatelům doporučujeme nejčastěji v našich podmínkách. Je nutné ovšem uvést, že výcvik pasteveckého psa je dlouhodobější záležitostí. Do doby jeho plnohodnotného zapojení do ochrany stáda je vhodné použít další prvky zabezpečení jako kvalitní ohrady, elektrické ohradníky nebo noční zavírání zvířat.
Hlásí se lidé do vlčích hlídek? Máte stále volná místa? A jaké podmínky případný zájemce musí splnit?
Pro zájemce o zapojení do činnosti vlčích hlídek v Krušných horách uspořádáme poslední říjnový víkend odborné školení, na kterém se z úst odborníků dozvědí spoustu zajímavého o životě velkých šelem. Součástí víkendového programu je i celodenní terénní exkurze, na které se účastníci v praxi naučí rozpoznávat a dokumentovat pobytové znaky zvířat. Přihlášky na toto školení přijímáme prostřednictvím e-mailu vlci.hlidky@hnutiduha.cz. Našich školení se může zúčastnit kdokoliv starší patnácti let, mladší zájemci pak v doprovodu zákonného zástupce.
28. června 2017 |
