Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kultura umírá, varuje prezident Unie orchestrálních hudebníků

  8:32aktualizováno  8:32
Pokud se nic nezmění, bavíme se zde o skutečném umírání naší kultury, tvrdí Jiří Dokoupil, prezident Unie orchestrálních hudebníků ČR. Ta spolu s Hereckou asociací, Unií profesionálních zpěváků ČR a Odborovou asociací divadelníků ČR iniciovala kampaň nazvanou Nenechme kulturu umírat.

Jiří Dokoupil, prezident Unie orchestrálních hudebníků ČR, kritizuje nízké platy hudebníků. | foto: archiv Jiřího Dokoupila

Cílem snahy je, aby se stát i kraje více podílely na financování kulturních organizací věnujících se živému umění a spravedlivému odměňování umělců.

„Financování české živé kultury je totiž nastaveno velmi nesystémově. Zhruba 90 % kultury je závislé pouze na místních rozpočtech měst a obcí, zatímco kraje či stát tyto subjekty zřizují či významně dotují zcela výjimečně,“ konstatuje Dokoupil.

Jiří Dokoupil

  • Narodil v roce 1976 ve Vsetíně a vyrůstal v prostředí olomouckého hudebního života.
  • V roce 1998 absolvoval Janáčkovu konzervatoř, obor kontrabas.
  • Již v době studia byl členem Moravské filharmonie Olomouc, následně Janáčkovy filharmonie Ostrava.
  • V roce 2014 byl zvolen prezidentem Unie orchestrálních hudebníků ČR.
  • Jako statutární zástupce této odborové a profesní organizace se snaží o zlepšování poměrů v oblasti institucionální kultury.

Jakým způsobem s jednotlivými zástupci krajů a státu o vaší kampani jednáte?
Tyto problémy nelze řešit bez otevřeného formátu, kde si spolu mohou sednout zástupci měst, krajů i státu. V každém kraji jsme se tedy rozhodli uspořádat jednu debatu u „kulatého stolu“, která by měla daný problém otevřeně ukázat všem třem stranám a umožnit debatu nad možným řešením. Chceme také, aby ředitelé kulturních organizací měli prostor k dalšímu jednání a měli se později na co odvolat. Tady v Karlových Varech jsme se sešli v květnu letošího roku.

S jakými požadavky jste do této debaty vstupovali?
Jednali jsme hlavně o zvýšení platů umělců. Často se mluví o tom, že nejhůře placeným oborem je školství, což si myslím, že je klišé. Já se domnívám, že je to právě kultura, a to bez ohledu na oprávněnost požadavků školských odborů.

Jakých těles či souborů se tento problém týká v Karlovarském kraji?
Především Západočeského symfonického orchestru, který je momentálně v naprosto krizové situaci. Což byl i dřív - tento orchestr totiž žije v jakémsi nouzovém řešení naprosto standardně. Otevřela se i otázka Karlovarského symfonického orchestru, nicméně ten na tom není ještě zdaleka tak zle jako ten Západočeský. Což ale neznamená, že se mu daří. Nárůst platů je naprosto nezbytný pro udržení tohoto oboru. Města – a myslím, že to platí v Karlových Varech i Mariánských Lázních – dělají, co mohou a právě díky tomu systém místních orchestrů i divadel vůbec ještě funguje. Kdyby se k tomu města stavěla stejně jako kraje a stát, tak máme v České republice pouze Českou filharmonii, Národní divadlo, Národní galerii a možná pár dalších příspěvkových organizací ministerstva kultury. Jenomže, ono to dlouhodobě nepůjde řešit pouze na místní úrovni. Ministerstvo kultury je přece jakýsi garant národních identit a hodnot a nemůže se tedy stavět k 90 % profesionální kultury tak, jako že s ní nemá nic společného. Jestli necháme ten stav tak, jak je, tak se opravdu bavíme o vymírání uměleckých oborů.

A reálně už se některé subjekty v Česku ruší?
Podívejte se, jak dopadají například vícesouborová divadla. Tam se začne nejdříve tím, že se zruší jeden soubor – většinou balet či opera, a pak to pokračuje. Tam, kde to dopadne nejhůř, se zruší i činohra a z divadel se stanou stagiony (subjekt, který nakupuje už hotové, cizí inscenace, pozn. red.), jak se to stalo například tady v Karlových Varech. Takže ano.

Karlovarský kraj se v současné době na financování divadel a orchestrů nijak významně nepodílí?
Kraj sice přispívá nějakou drobnou částkou do rozpočtů těchto organizací, ale ve své podstatě ani nové krajské vedení tyto příspěvky nenavýšilo. Já vím, že Karlovarský kraj má minusový rozpočet, ale to přece neznamená, že by se měl zbavit zodpovědnosti. Mariánské Lázně jsou malé město, a přesto vynakládají na orchestr procentuálně jednu z nejvyšších částek z celé ČR. Ale to stále nestačí a situace zde je velmi krizová.

Jak přesně si vyložit tuto krizovou situaci Západočeského orchestru?
Existuje takzvaná zaručená mzda. Všichni mluví o té minimální, ale ona existuje i zaručená, a právě člen orchestru se nachází v páté platové skupině, která zaručuje minimální mzdu 16 400 hrubého. V Mariánských Lázních byli hráči ohodnoceni na úrovni minimální mzdy a po kontrole inspektorátu práce se došlo k názoru, že se zde porušuje zákon. A vyřešilo se to tak, že aby se do tohoto zákona vešli, tak hráčům byly sníženy úvazky na 0,7 – tedy tak, aby úvazek dorovnal výši peněz, kterou zde hráči reálně dostávají.

S jakými problémy se potýká Karlovarský symfonický orchestr?
V Karlových Varech se například potýkají s tím, že za nabízené peníze nejsou schopni dané místo obsadit. Tento orchestr je multižánrový – hraje muzikály, opery, symfonické i výchovné koncerty a na uchazeče jsou tedy kladeny velmi vysoké nároky. Zapotřebí je nejčastěji vysokoškolské vzdělání. A vezměte si člověka, který nejdřív studuje základní uměleckou školu, potom konzervatoř 6 let, potom případně vysokou školu, tedy studiem nástroje stráví nějakých i 20 let, pak vykoná velmi náročný konkurz do orchestru, který je těžký už z toho důvodu, že záběr orchestru je velmi široký, a dostane plat 16 400 hrubého. A co s tím pak bude v Karlových Varech dělat? Shání si k tomu tedy například nějakou hudebku nebo jinou práci. Bez druhého zaměstnání se totiž drtivá většina lidí v kultuře neuživí. A pokud se místa v orchestru neobsadí, tak ten se bude zmenšovat a zmenšovat, až nakonec zanikne.

Klesá tedy i počet zájemců o takové obory?
Ano, například i počty žáků na základních uměleckých školách. Vlivy jsou nejrůznější – nové technologie, jiné využití volného času, internet a podobně. Roli ale hraje i to, že když se takový šikovný adept dozví, jaké jsou jeho možnosti a finanční ohodnocení v tomto oboru, tak to často vzdá. V některých případech to dokonce zakáže samotný rodič. Střední školy ještě nějaké absolventy mají, ale podívejte se také na přijímací kritéria – kvalita absolventů klesá. A ti lidé potom na konkurzech jednoduše nesplní podmínky. Aby lidé mohli na daném místě obstát, musí mít v sobě i jistou míru talentu. Pokud orchestr přijme někoho, kdo na to nemá, tak sníží svou kvalitu. Častěji to orchestr raději přečká s nějakou provizorní výpomocí a dál hledá někoho, kdo to skutečně zvládne. Třeba i několik let. V tuto chvíli jde hudbu studovat vlastně jen opravdový nadšenec. Spousta lidí jde studovat úplně jiný obor, protože tu necítí perspektivu. Orchestry jsou navíc kvůli podfinancování také donuceny brát projekty, které by při trochu lepším financování nebyly nuceny brát. Muzikanti tedy musí za stejnou dobu a stejný plat odvést více práce než v minulosti, což je samozřejmě náročné nejen umělecky, ale i fyzicky a psychicky. Stejně tak mě velmi rozčilují některé argumentace, že naše orchestry jezdí do zahraničí ne proto, že jsou dobré, ale že jsou laciné. Což je lež. Naše orchestry jezdí do zahraničí, protože mají věhlas.

Souvisí s nezájmem o volné pozice také fakt, že orchestr působí v Karlovarském kraji?
I faktor dostupnosti západočeského regionu je jedním z aspektů. Nejvýznamnější centra studia hudby jsou Praha, Brno a Ostrava. Přesto i tento region má co nabídnout. Věřím, že mnoho lidí unavených z proudu velkoměsta by tento klid uvítalo.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Prodavač bral z kasy peníze. Sliby, že desítky tisíc vrátí, nedodržel

Prodavač v jedné ze sokolovských prodejen s občerstvením bral z kasy peníze, a když se na to přišlo, šéfce sliboval, že vše vrátí. Jenže slib nedodržel a...  celý článek

Miliony prý získal vysoký policista v loterii a z dědictví. Ilustrační snímek
Žena nabízela sex, muž se vydával za policistu, cizinec jim naletěl

Past na cizince nachystala dvojice podvodníků z Chebska. Žena ho nalákala na sex, hned nato přispěchal její komplic a v roli falešného policisty muži naúčtoval...  celý článek

Policisté pátrají po devětadvacetiletém Radku Ferkovi ze Sokolovska.
Policie hledá muže, který ubližoval tříletému chlapci. Bil ho do hlavy

Policie pátrá po muži ze Sokolovska, který ubližoval malému chlapci. Toho mu svěřila na hlídání jeho družka. Násilník hocha tloukl do hlavy, dítě skončilo v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.