Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Léčba v Karlových Varech je často dražší než dovolená v Karibiku

  10:02aktualizováno  10:02
Karlovy Vary jsou po celém světě proslulé léčivými prameny. Až překvapivě málo místních je přitom využívá. Místní si podle lékařského ředitele lázeňského hotelu Savoy Westend Ladislava Špišáka vůbec neuvědomují, co tady mají.

Lékařský ředitel lázeňského hotelu Savoy Westend Ladislav Špišák. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

„Lidé z celého světa platí tisíce, aby je voda mohla léčit,“ říká Ladislav Špišák, který kromě péče o pacienty vyučuje i budoucí lékaře na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni.

Co si člověk může představit pod pojmem balneologie?
Obor balneologie je velice zajímavý, protože má vztah ke všem druhům medicíny – k onemocnění srdce či jater, k pohybovému aparátu i cukrovce. A ta všeobecnost mě na tom baví.

Jak jste se k tomuto oboru dostal?
Původně jsem chtěl dělat medicínu v rámci teorie, proto jsem začal učit za katedrou. Vše se ale změnilo po roce vojny, kterou jsem absolvoval v Českých Budějovicích. Po jejím ukončení jsem přešel na internu v plzeňské vojenské nemocnici a právě tam mě dostihla nabídka na odchod do Karlových Varů na pozici lázeňského lékaře.

Co vás k tomu přimělo, přece jen je to většinou opačně, tedy že lidé z Karlových Varů odcházejí...
Podobně smýšleli i moji kolegové na interně. Přece nebudeš léčit vodou, dobírali si mě. Ty máš na víc, rýpali. Ale já to chtěl zkusit. Přece jen Karlovy Vary mají jako lázně silný zvuk. A nyní, s odstupem času mohu říct, že nelituji.

Prim. MUDr. Ladislav Špišák, CSc.

  • Již za studií na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni pracoval na anatomickém ústavu Lékařské fakulty v Plzni, kde po promoci pokračoval jako odborný asistent.
  • Po roční vojenské službě ve Vojenské nemoci v Českých Budějovicích se rozhodl přejít z teoretické medicíny na klinickou a začal pracovat jako mladší sekundární lékař ve Vojenské nemocnici v Plzni.
  • Po specializační atestaci z vnitřního lékařství odešel z Plzně do Karlových Varů, kde pracuje dodnes.
  • V současné době působí jako lékařský ředitel lázeňského hotelu Savoy Westend.
  • Mezi jeho hlavní specializace patří vnitřní lékařství, balneologie, fyziatrie, léčebná rehabilitace a diabetologie.

Lázeňská medicína vás tedy uchvátila?
Tady se mohu věnovat vnitřnímu lékařství. Hodně se zabývám metabolickými onemocněními, hlavně tedy úplavicí cukrovou (cukrovkou) a samozřejmě nemocemi trávicího ústrojí a rehabilitací. Pacienty léčím jak klasickou medicínou, tak i využíváním tradičního přírodního léčiva, které tady máme, tedy prameny.

Jak je na tom podle vás české lázeňství, je čím se chlubit?
Abych řekl pravdu, lidé si ani neuvědomují, co tady mají. V podstatě je to náš vývozní artikl, je to opravdu exportní záležitost. Ve světě se opravdu ví, co a kde jsou Karlovy Vary. Možná i stát trošku podceňuje toto odvětví, ale lidé za ním jezdí z celého světa. Tento problém vidím i u obyvatel Karlových Varů, prameny dokážou mnoho, ale lidé se jim vyhýbají, což je podle mého škoda.

Posledních třicet let pracujete v lázeňských sanatoriích, do toho navíc učíte i na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni. Dají se tyto dvě instituce nějak srovnat?
U nás ve Varech nemáme akutní medicínu, náš nejčastější klient je většinou chronicky nemocný. Často přichází s onemocněním, které nemohl léčit doma, protože mu například nezabíraly léky. Proto volí tuto možnost. Ideálním příkladem je naše dlouholetá pacientka ze Spojených států amerických.

Můžete to přiblížit?
Poprvé jsme se potkali před 15 lety. Byla unavená, měla zažívací potíže, problémy s trávicím ústrojím... A to jí bylo necelých čtyřicet let. Nemohla ani vykonávat svou práci kosmetičky v San Diegu. Pracovat pro ni osm hodin bylo téměř nemožné. Proto se obrátila na nás. Všude jinde jí totiž nedokázali pomoci. Byli jsme poslední možností.

A podařilo se?
Moc nám nevěřila. Přesto nasedla na letadlo a téměř přes půl světa se k nám vydala. Po 14 dnech u ní došlo k výraznému posunu a ve třetím týdnu byla téměř vyléčená. Od nás odjížděla jako rozkvetlá. Od té doby pravidelně jezdí k nám každý rok v květnu. Tři týdny u nás jí stačí na to, aby poté mohla celý rok normálně bez potíží pracovat.

Čím to je, že tady dokáže to, co jinde ne?
Základem je pití karlovarské vřídelní vody, ta jinde ve světě prostě není. Zmíněná pacientka ji pila třikrát denně, do toho dodržovala zadanou dietu a k tomu všemu absolvovala i potřebné rehabilitační procedury. Je to naše komplexní lázeňská léčba.

Léčba vodou v dnešní moderní době přece jen zní poněkud zastarale...
Zcela vysadit léky nelze. Chybná je i představa, že voda vše vyléčí, na druhou stranu má velkou sílu. Je to výborná kombinace v rámci léčby, která dokáže i omezit počet přijímaných medikamentů. Třeba u nejčastějšího 2. typu cukrovky dokáže samotná vřídelní voda velice vylepšit průběh této nemoci.

Často zmiňované karlovarské prameny jsou tu stovky let. Už byla jejich síla kompletně objevena, nebo se dá jít s jejím využitím ještě dál?
Voda vychází z hloubky asi dvou kilometrů. Dá se říct, že za 600 let, kdy se začala využívat, se její složení a teplota měnily minimálně. Mění se jen metodika léčby. Například dříve se doporučovalo vypít vody co nejvíce, po litrech. Dlouhé hodiny se v ní pak lidé koupali. Ale od toho se již dávno ustoupilo. Dnešní maximum je tak čtyři sta mililitrů, ne více, 40 minut před každým jídlem. Cílem je objektivizovat účinky lázeňské léčby. Zjišťujeme například kladný vliv nejen na metabolismus cukru, ale i cholesterolu, kyseliny močové, na ztukovatění jater. V současné době se přikládá pozitivní vliv i krajině a prostředí.

Máte pacienty ze Západu i z Východu. Není problém s tím, aby se přizpůsobili našim zdravotním postupům? Přece jen každý je zvyklý na jiné zdravotnictví.
Klient, který k nám přijede, si musí léčbu plně platit. I proto poslouchá a důvěřuje nám, dá se říci, že okolo 90 procent klientů léčebnou kúru dodržuje. Často je návštěva Karlových Varů spojená s léčbou dražší, než dovolená v Karibiku.

Každý pacient to má určitě jinak, ale dá se říct, jaká je minimální délka pobytu, aby se člověk opravdu zregeneroval?
Minimum jsou dva týdny, záleží ale na onemocnění. Ideální jsou tři týdny, pro diabetiky i čtyři. A to proto, že první týden léčby se pacient paradoxně zhorší. V druhém týdnu už dochází ke stabilizaci, kdy si lidé zvykají na léčbu. A právě až ve třetím dojde k výraznému zlepšení.

Když se tedy vrátím k národnosti pacientů, o Karlových Varech se ví, že sem jezdí mnoho lidí z Ruska. Proč tomu tak je?
Je to historický fakt už od dob Petra Velikého. V minulém století sem jezdilo mnoho papalášů či jejich manželek. Ti nám udělali svým pobytem reklamu, a po revoluci tak přijíždí i noví, bohatí, rusky hovořící klienti.

A co návyky? Je západní medicína pokročilejší než ta východní?
Dvakrát do roka se účastním lékařských kongresů po celém světě v oborech, které se léčí v Karlových Varech. Snažím se, aby byl vždy jeden na Západě a druhý na Východě. A právě proto mohu říct, že velké rozdíly mezi Západem a Východem nevidím. Naopak, právě východní země jsou ve využívání alternativních způsobů léčby poměrně daleko. S tím souvisí, že se zvedá příliv turistů z Asie, kteří míří právě do našich lázní.

Dá se do budoucna očekávat nějaký nový trend? Například dlouho se mluví o tom, že je současná generace obéznější. I s tím umíte pomoci?
Je důležité nejprve určit, proč je člověk obézní. Příčina může být hormonální, špatná životospráva, dědičnost či něco jiného. To musíme nejprve zjistit a podle toho připravit léčbu na míru. A i v hubnutí, kromě jídelníčku a pohybu, pomáhají karlovarské prameny. Trh je přesycen wellness pobyty v kosmetické podobě, lidé by se měli vrátit zpět ke klasickému pojetí lázeňské léčby se vším všudy včetně diagnostiky.

Dnešní lázeňská střediska jsou často vybavená jako malé okresní nemocnice. Je to pravda?
Naše sanatorium má jako jediný lázeňský ústav v Karlových Varech certifikát akreditace Ministerstva zdravotnictví České republiky pro fyzikální medicínu a rehabilitaci, čemuž musí odpovídat jak technické, tak i personální zabezpečení. Dokonce tu máme i některá diagnostická zařízení a postupy, které ani v krajské nemocnici nejsou. Máme například přístroje na sledování chrápání ve spánku, tzv. apnoických pauz. Ve výsledku to totiž muže být příznak toho, že pacienta v budoucnosti očekávají problémy se srdcem a prokrvením mozku. Máme i vlastní laboratoř, úzce spolupracujeme s Karlovarskou krajskou nemocnicí, ale i s FN v Plzni, s univerzitními klinikami v Mnichově a Regensburgu.

V krajském zdravotnictví je aktuálně velký problém s nedostatkem personálu. Týká se vás také?
Chybí lékaři všeobecně. Při svých přednáškách se snažím balneologickou a rehabilitační problematiku přiblížit a vysvětlit. Přednáším na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni v rámci vnitřního lékařství léčebnou rehabilitaci a balneologii medikům pátého ročníku.

A daří se změnit jejich názor?
Když medici končí školu, chtějí dělat chirurgii či ortopedii. Ale do lázní jich moc nechodí. Proto využíváme i lékaře cizince, kteří ale musí složit potřebné zkoušky. U sester například problém nemáme, horší je to s fyzioterapeuty. Proto by bylo opravdu dobré, kdyby se v Karlových Varech otevřela vysoká škola s tímto oborem.

Jaký je tedy rozdíl mezi lázeňským a klasickým lékařem?
Lázeňský lékař musí být připraven, že bude mít i společenskou úlohu a úlohu psychologa, bude řešit celého pacienta, od vnitřního lékařství přes ortopedii, rehabilitaci, neurologii, urologii až ke kožním problémům. Větší důraz dáváme na komunikaci s pacientem, protože ho v krátké době musíme důkladně poznat. Jak říkávali staří profesoři, kvalitní anamnéza, neboli předchorobí, je půl diagnózy. Myslím si, že naše práce je hodně podobná práci na interním oddělení v klasických nemocnicích.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V barokním poutním kostele Navštívení Panny Marie ve Skocích u Žlutic opět...
Do Skoků kdysi mířily tisíce poutníků. Dnes zbyl kostel a dva domy

Kdysi znali Skoky a poutní kostel Navštívení Panny Marie lidé ze širokého okolí. Dnes jsou to jen dobrovolníci, kteří chrám opravují a lidé, kteří obdivují...  celý článek

Na louce se převrátil traktor, jeho řidič nehodu nepřežil. (27. června 2017)
Traktor s balíkem sena se převrátil na louce, zaklíněný řidič zemřel

Na louce u obce Budov na Karlovarsku se při nakládání balíků sena převrátil traktor. V jeho zdemolované kabině zůstal zaklíněný řidič. Nehodu nepřežil.  celý článek

Filip Prekop, vedoucí archeologického výzkumu, v kapli bečovského hradu.
Badatelé prozkoumali bečovskou kapli. Našli ozdoby z relikviáře i kosti

Detektory, geometrické zaměřování nebo třeba ruční prosévání zeminy do hloubky dvaceti centimetrů zvolila skupina odborníků, která měsíc zkoumala hradní kapli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.